Poslankyně Jana Černochová (ODS) nevěří tomu, že by se v České republice podařilo zvýšit výdaje na obranu tak, aby jejich podíl na HDP dosahoval 2 procenta. Zpochybnila také plány Stropnického resortu zvýšit výdaje na podíl 1,4 procenta do roku 2020.
Ministr obrany Martin Stropnický v poslední době několikrát vyhlásil, že by Česká republika mohla vydávat na obranu částku ve výši 2 procent HDP v roce 2025.
Dosáhnout výdajů na obranu ve výši podílu 2 % na hrubé domácím produktu je jedním ze závazků ČR plynoucích z členství v NATO. K plnění závazků vůči Alianci vyzval nedávno evropské státy NATO i zvolený prezident USA Donald Trump.
Výdaje České republiky na obranu se však zatím k cílové metě 2% podílu na HDP nepřibližují a nestane se tak ani v příštím roce. I po navýšení rozpočtu Ministerstva obrany ČR z letošních 47,7 mld. Kč na 52,5 mld. Kč v roce 2017 by v příštím roce podíl obranných výdajů na HDP měl dosáhnout 1,08 procenta.
Podle koaliční dohody vládních stran mají do roku 2020 výdaje na obranu v ČR dosáhnout úrovně 1,4% podílu na HDP.
Nejisté cíle
Jak vyplynulo z reakce opoziční poslankyně Jany Černochové z Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny, dosažení tohoto dílčího cíle je také nejisté. Poukázala na fakt, že v návrhu státního rozpočtu na rok 2017 samotné ministerstvo obrany uvedlo, že pokud bude zvyšování rozpočtu probíhat dosavadním tempem, nepodaří se do roku 2020 slíbených 1,4 % HDP dosáhnout.
Odkázala se také na to, že vládní koalice odmítla širokou dohodu s opozicí na tom, aby se do roku 2025 rozpočet na obranu zvýšil na žádoucí 2 % HDP.
Černochová proto dosažení uvedených cílů na zvyšování obranných výdajů nevěří.
„Jak bych mohla, pokud tomu nevěří ani ti, kteří to slíbili,“ zdůraznila.
„Je to jednoznačně selhání této politické reprezentace a ministra obrany, který například loni při projednávání rozpočtu na rok 2016 odmítl razantnější navýšení rozpočtu s tím, že by se ty peníze nepodařily utratit,“ prohlásila Černochová.
Skokové navýšení nelze utratit
Samotný Stropnického resort uznává, že razantnější navýšení výdajů na obranu by nebylo efektivní.
„Růst výdajů na obranu musí být postupný. Jejich skokové navýšení na 2 procenta HDP je praktické nemožné efektivně utratit,“ prohlásil Vladimír Lukovský z tiskového oddělení Ministerstva obrany.
Podle resortu obrany je třeba si uvědomit, že každá velká zakázka potřebuje určitý čas na přípravu.
„Rozpočet ministerstva obrany meziročně roste o 10 procent a tento nárůst je i v rámci Aliance enormní.“
„Klíčové modernizační projekty jsou připravovány tak, aby armáda dokázala více peněz účinně absorbovat. Je proto evidentní, že tyto projekty nejde dělat ze dne den, vyžadují důkladnou přípravu a musí být rozloženy v čase,“ konstatoval.
Přesto je však podle jeho resortu růst výdajů ČR na obranu poměrně zásadní.
„Rozpočet ministerstva obrany meziročně roste o 10 procent a tento nárůst je i v rámci Aliance enormní,“ uvedl Lukovský.
Neuskutečněné plány
Značně skeptický postoj vůči plánům na zvyšování obranných výdajů zaujal prezident Asociace obranného průmyslu (AOBP) Jiří Hynek. Na dotaz, zda věří ve splnění cílů navýšit obranný rozpočet ČR na 1,4, respektive 2 procenta, uvedl:
„Věřím jenom tomu, co se už stalo… Neuskutečněných plánů v minulosti bylo mnohem více než těch uskutečněných.“
Připomněl v této souvislosti odstoupení ministra obrany Jaroslava Tvrdíka v roce 2003 poté, kdy tehdejší vláda snížila rozpočet resortu tak, že se podíl výdajů na obranu k HDP snížil z 2,2 % na 2 %.
„Věřím jenom tomu, co se už stalo… Neuskutečněných plánů v minulosti bylo mnohem více než těch uskutečněných.“
„Jaroslav Tvrdík tehdy tvrdil, že za tyto prostředky nelze vybudovat fungující profesionální armádu,“ podotkl šéf AOBP.
Upozornil také na skutečnost, že někdejší prezident Václav Havel při vstupu ČR do NATO (rok 1999) slíbil dosažení podílu 2,2 procenta na HDP.
„A kolik bylo od té doby usnesení vlád, které fixovaly minimální výdaje na obranu v budoucích letech, bych ani neuměl spočítat. Samozřejmě žádné z nich nepřežilo většinou ani rok,“ upozornil Hynek.
„Ale také žádné usnesení nebylo zrušeno, takže by teoreticky všechna měla platit. Jen se jimi nikdo neřídí, ani je nezná,“ dodal.
Navyšování výdajů na obranu označil za existenční nutnost pro uchování samostatnosti České republiky do budoucna.
Komplexní proces vyzbrojování je podle Hynka redukován pouze na akvizice.
„My jsme vše degradovali na prachsprostý nákup. Při pořizování vojenské techniky postupujeme stejně, jako kdybychom kupovali náhradní náplň do tiskárny nebo ledničku do kuchyňky na úřadě.“
Přitom proces vyzbrojování v sobě zahrnuje fázi výzkumu a vývoje, zkoušek, pořízení, životního cyklu, modernizační fáze až po fázi vyřazení a náhrady něčím novým opět podle stejného cyklu.
Prachsprostý nákup
„My jsme vše degradovali na prachsprostý nákup. Při pořizování vojenské techniky postupujeme stejně, jako kdybychom kupovali náhradní náplň do tiskárny nebo ledničku do kuchyňky na úřadě,“ prohlásil Hynek.
Hynek zdůraznil, že v Česku se teprve nedávno začalo hovořit o nutnosti využívat pro vyzbrojování – z důvodu bezpečnosti dodávek – primárně tuzemských průmyslových kapacit.
„Polsko tuto filosofii nikdy neopustilo a troufám si tvrdit, že jejich připravenost na vlastní obranu je daleko jinde, než u nás.“
Vnitřní dluh 1 miliarda
Opoziční poslankyně Černochová v této souvislosti poukázala na ne příliš veřejně diskutovaný vnitřní dluh do techniky používané Armádou ČR ve výši téměř 1 miliardy Kč.
„Měli bychom vydávat ony dvě procenta, abychom umazávali zmiňovaný vnitřní dluh a navýšené peníze by k tomu napomohly.“
Česká armáda má podle ní také obrovský problém v logistice.
„Zásoby například munice a dalších komodit jsou nedostatečné. Jestliže má mít naše logistika schopnost zajistit několik jednotek třeba na 30 dnů bojové činnosti, pak se jedná o miliardy a miliardy korun, které se musejí vydat na něco, co skončí sice ve skladech, ale je to nezbytná pojistka.“
Peníze na bojové ztráty
Za velký problém také považuje to, že se při diskusi o navyšování prostředků na obranu hovoří jen o „mírové armádě“. Podle Černochové však ČR potřebuje další finanční prostředky na úhradu případných bojových ztrát.
„V tom naprosto zaostáváme. Správně bychom tedy měli pořizovat mnohem více techniky, než potřebuje profesionální tedy ´mírová armáda´, abychom měli uložený dostatek prostředků ve skladech,“ domnívá se poslankyně.
„Nebo je nutné zařídit to jinak. Například zavázáním podniků obranného průmyslu dodávkami v případě potřeby, za což se podnikům platí, tak jako se to dělalo v minulosti, aby udržovaly připravenost, respektive výrobní linky,“ dodala Černochová.
Více o tématu čtěte ZDE: