Zisk polostátního energetického gigantu ČEZ klesl v 1. pololetí roku 2021 o 89 procent na 1,6 miliardy korun, a to kvůli klimatickým cílům EU. Na poklesu čistého zisku se podílelo zhoršení tržních podmínek pro uhelnou energetiku v souvislosti se zvýšením klimatických cílů Evropské unie a doporučením české Uhelné komise ukončit spalování uhlí do roku 2038.
Podnik o tom informoval na webu.
„Z těchto důvodů klesla tržní hodnota Severočeských dolů a Skupina ČEZ v souladu s účetními standardy vytvořila opravnou položku k dlouhodobému majetku těžební společnosti ve výši 8,7 miliardy korun, reflektující nižší očekávanou poptávku po uhlí a dřívější ukončení těžby uhlí,” uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Čistý zisk Skupiny ČEZ za 1. pololetí dosáhl výše 1,6 miliardy korun a meziročně klesl o 13,1 miliardy korun.
Při očištění o mimořádné vlivy klesl čistý zisk ČEZ o 31 procent na 11,3 miliardy.
Provozní výnosy stouply o 2 procenta na 108,2 miliardy a provozní zisk před odpisy (EBITDA) klesl o 18 procent na 31,6 miliardy.
Celková výroba elektřiny v rámci společností, které dle platné strategie nejsou určeny k prodeji, meziročně poklesla o 6 procent.
Výroba z bezemisních obnovitelných zdrojů vzrostla o 9 procent. Výroba z bezemisních jaderných zdrojů vzrostla o 4 procenta.
Naopak výroba z uhelných zdrojů klesla podle ČEZ o 23 procent, zejména kvůli prodeji elektrárny Počerady a odstavení elektrárny Prunéřov I. Celkově je podíl uhelné výroby ČEZ nižší než 30 procent.
Prodej bulharských aktiv podle ČEZ ovlivnil hospodářské výsledky v prvním pololetí a bude mít vliv i na celoroční výsledek.
„Celkově z Bulharska Skupina ČEZ odchází s kladným peněžním saldem přesahujícím miliardu korun a pokračuje v mezinárodní arbitráži vůči bulharskému státu, kde uplatňujeme nároky s potenciálním dodatečným výnosem pro akcionáře ČEZ,” uvedl Martin Novák, člen představenstva ČEZ a ředitel divize finance .
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně vzrostla o 9 procent, klimaticky a kalendářně přepočtena pak o 7 procent. Spotřeba velkých podniků rostla meziročně o 8 procent, spotřeba domácností o 2 procenta. (pel)