Agrofert dostal od zemědělského fondu od roku 2012 přes 6,5 miliardy korun.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) vyplatil holdingu Agrofert od roku 2012 do letošního dubna celkem 6,52 miliardy korun. Zprávu od auditorů Evropské komise prozatím úřad nemá, měl by ji dostat do konce června. Opozice už dříve počínání holdingu zkritizovala a vyzvala vládu, aby národní dotace pro holding pozastavila.
V minulosti se přitom objevila informace, že fond neproplácí od 2. srpna 2018, od kdy evropská pravidla o střetu zájmu platí, Agrofertu nové projekty z Programu rozvoje venkova.
Podle mluvčí se ale neproplácí žádný z nových projektů všech žadatelů.
Pozastavit národní dotace Agrofertu v souvislosti s podezřeními kolem střetu zájmů premiéra Babiše navrhla sněmovně i ODS.
Podle občanských demokratů by vláda měla auditní zprávu Komise zveřejnit, zastavit proplácení všech dotací pro Agrofert a připravit odpověď pro Evropskou komisi.
Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) zase vyzvalo českého premiéra, aby se postaral o vrácení dotace 100 milionů korun. Peníze dostala společnost Penam spadající pod koncern Agrofert na výrobu zdravějšího toustového chleba.
Babiš nařčení o ovlivňování koncernu dlouhodobě odmítá. Při projednávání zprávy Komise ve sněmovně premiér vše označil za „hysterii Babišem“ a potom z jednání odešel s odkazem na to, že má jiné pracovní povinnosti.
Už dříve se hájil tím, že holding v roce 2017 vložil do svěřenského fondu. Tvrdí, že tím dostál povinnostem vyplývajícím ze zákona o střetu zájmů.
Podle auditu Evropské komise je český premiér ve střetu zájmů.
Podle EK předseda vlády může i po vložení své firmy Agrofert do svěřenských fondů holding ovlivňovat, zároveň má jako premiér vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování evropských dotací v Česku.
Česko i nadále vyplácí Agrofertu dotace. I přes zákaz Evropské komise
(pel)
