Česko dává na zdravotnictví téměř nejméně peněz z EU.

Zdravotnictví asi není v České republice prioritou. Podíl výdajů na zdravotní péči na HDP je podprůměrných 7,8 procent. V posledních letech navíc tento podíl klesal. Česko se tak pohybuje pod průměrem EU, který odpovídá zhruba desetině HDP. Údaje vyplynuly z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Podíl výdajů na zdravotní péči na HDP nedosahuje průměru EU, který je 9,9 procenta. Mírně převyšujeme sousední státy jako Slovensko, Polsko či Maďarsko. Ve vyspělých státech jako Francie, Německo či Švédsko je to asi 11 procent, na druhé straně žebříčku jsou baltské státy se šesti procenty a Rumunsko s pěti procenty,“ upřesnila Vladimíra Kalnická z ČSÚ.

Česká republika je na unijním žebříčku 28 zemí včetně Británie osmnáctá.

I když podíl výdajů na HDP v posledních letech klesal, celková suma se zvedala. V roce 2010 se na zdravotní péči vydalo 340,7 miliardy korun, o pět let později 353,7 miliardy.

Výdaje na zdravotní péči v zemích EU – podíl na HDP. (Zdroj: ČSÚ)

Zdravotní pojišťovny poskytly předloni zhruba dvě třetiny sumy. Vyplatily 234,7 miliardy.

Od domácností putovalo 13 procent peněz, tedy 45 miliard. Stát poskytl kolem 15 procent a další veřejné rozpočty asi tři procenta částky – celkem to bylo 64,7 miliardy korun.

Zbývající necelá tři procenta připadla na neziskové organizace, podniky a další zdroje.

Výdaje domácností v ČR na zdravotní péči. (Zdroj: ČSÚ)

Česko patří k zemím s nejvyšším dílem financí na zdravotnictví z veřejných zdrojů, tedy z veřejného zdravotního pojištění a od státu (pozn.redakce nejedná se o státní peníze, ale o peníze daňových poplatníků). Tyto peníze tvoří více než čtyři pětiny výdajů na péči, tedy podobně jako v Dánsku, Švédsku, Norsku či Německu.

Soukromé zdroje nad veřejnými převládají jen na Kypru. Podíl českých domácností na financování péče je podobný jako podíl německých či nizozemských domácností. Nejmenší spoluúčast mají Francouzi, a to sedm procent. Domácnosti v Bulharsku financují zdravotnictví ze 46 procent, v Lotyšsku ze 39 procent a v Řecku z 35 procent.

Největší suma putovala v Česku v roce 2015 do ambulantní péče, a to 82,5 miliardy korun. Následovala péče lůžková s 51,3 miliardy. Na dlouhodobou zdravotní péči připadlo 42,4 miliardy Kč, na rehabilitace 14,4 miliardy, na prevenci pak devět miliard. Na dlouhodobou sociální péči se využilo 18,6 miliardy korun.

Výdaje domácností v ČR na zdraví podle druhu financované péče v roce 2015. (Zdroj: ČSÚ)

Zdravotní pojišťovny, kterých je v Česku sedm, vyplatily nejvíc peněz na léčbu nemocí srdce a cév. V roce 2015 to bylo 21,7 miliardy korun. Na léčení nádorů pojišťovny daly 23,7 miliardy korun. Svalové a kosterní choroby si vyžádaly 16,4 miliardy Kč.

„Právě výdaje na léčbu onemocnění pohybového ústrojí vzrostly od roku 2010 nejvíce, a to o 54 procent,“ uvedla Kalnická.

V roce 2015 pojišťovny na léčbu nemocí srdce a cév u muže vydaly v průměru 2972 korun, u ženy 2224 korun. Léčení potíží pohybového ústrojí vyšlo na jednu ženu na 1919 korun a na muže na 1224 korun. Největší nárůst výdajů byl u pacientů nad 70 let. Mezi lety 2010 až 2015 se zvedl o 21 procent. Důvodem je stárnutí společnosti.

Výdaje za léky. (Zdroj: ČSÚ)

Domácnosti utratily nejvíc za volně prodejné léky a léčiva, a to 27 procent z vydaných 45 miliard. Celkem 21 procent pak putovalo do léků na předpis, 20 procent do stomatologické péče a 11 procent do péče ambulantní. Za terapeutické pomůcky domácnosti vydaly 12 procent sumy, za rehabilitace sedm procent a za lůžkovou péči dvě procenta.

Údaje pocházejí ze zdravotnických účtů, které zahrnují data o poskytovatelích, zdrojích financování i typech péče od několika resortů a institucí. Výsledky se dají mezinárodně srovnávat.

(pel)