V dalším článku mezinárodní deník The Daily Sceptic dovozuje, že záměrné zveličování rizik klimatické změny podrývá důvěru veřejnosti ve vědu a ničí psychickou pohodu mladé generace. Překlad článku zveřejňujeme s laskavým souhlasem tohoto „skeptického“ média.
Deník Washington Post v březnu své čtenáře informoval, že výzkum jednoznačně ukázal, že změna klimatu přináší více turbulencí během letů. O něco dříve se v blogu na World Economic Forum opakoval stejný příběh s tím, že se očekává dvojnásobné až trojnásobné zvýšení „nestabilních“ turbulencí ve volném vzduchu v příštích desetiletích.
To vše má vést k závěru, že změna klimatu způsobuje, že lety letadlem jsou mnohem nepříjemnější. V žádném z těchto příběhů se však neuvádí, že za posledních 30 let nedošlo k nárůstu nehod ani zranění způsobených turbulencí. Během tohoto období se podle Mezinárodní organizace pro civilní letectví počet cestujících zečtyřnásobil, z čehož logicky plyne relativní pokles škodlivých turbulencí v leteckém provozu.
Odkud tedy pochází veškerý tento záměrně alarmující nesmysl? Oba příběhy se odkazují na práci profesora Paula Williamse z Reading University, který naznačuje, že atmosférická dynamika se od doby, kdy ji vědci poprvé pozorovali pomocí satelitních dat koncem 70. let, významně změnila.
S využití klimatických modelů a scénáře RCP8.5 (Representative Concentration Pathway, scénář trajektorie koncentrací skleníkových plynů přijatý IPCC) profesor Williams předpovídá obrovský nárůst nestabilních turbulencích ve volném vzduchu. Je třeba si všimnout použití scénáře RCP8.5, což je nejextrémnější klimatický scénář IPCC, spolu s pozdější variantou SSP5-8.5.
Scénář předpokládá velmi vysoké emise skleníkových plynů způsobujících zvýšení teploty o 4 až 5 stupňů Celsia během necelých 80 let. Jen málo vědců věří, že tyto klimatické scénáře jsou aspoň trochu pravděpodobné. Dokonce sám Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) se na takové scénáře odkazuje jako na „málo pravděpodobné“.
Tyto výhrady jsou však politiky a oddanými hlasateli scénářů IPCC zamlčovány veřejnosti.
Přes svou vysokou nepravděpodobnost jsou tyto extrémní scénáře pro klimatické alarmisty tak návykové, že zhruba polovina citací ve zprávách IPCC a v širší vědecké komunitě je stále zahrnuje. To se samozřejmě odráží v alarmujících zprávách produkovaných hlavním proudem médií, která reprodukují „ustálenou“ vědeckou zprávu, která je nutná k vyvolání paniky a podpoře kolektivistické politické agendy nulových emisí.
V květnu 2021 Fiona Harvey publikovala v Guardianu článek o tom, že „třetina celosvětové potravinové produkce bude do konce století ohrožena“ kvůli změně klimatu. Odkazuje se na studii finských výzkumníků, která hovoří o ztrátě 31 % celosvětových plodin a 34 % dobytka v období let 2081-2100.
Není překvapením, že všechno je založeno na scénáři SSP5-8.5. A ve stejném měsíci BBC informovala, že změna klimatu by mohla omezit život v „šedém“ pásmu oceánu v hloubce mezi 200 až 1000 metry, a to „až o 40 % do konce století“.
Tvrdí se, že zjištění je založeno na novém výzkumu oceánografů. Nadšené tiskové prohlášení od Exeterské univerzity jde ještě dál a dodává: „A ve scénáři vysokých emisí by mohl život v šedém pásmu být v průběhu 150 let značně vyčerpán, aniž by se zotavil po tisíciletí.“
Na této bohaté katastrofické stravě RCP8.5 novináři z mainstreamových médií konstruují stále více pochybných článků. Fiona Harvey z Guardianu při představování nedávné „syntézy“ posledních šesti let práce IPCC informovala, že je to „poslední varování“ a jedině „rychlé a drastické opatření může zabránit nevratnému poškození světa“.
Ani o něco méně hysterický Matt McGrath z BBC neodolal a označil zprávu za „příručku pro přežití, která má zabránit klimatické katastrofě“.
Vliv scénáře RCP8.5 v literatuře o klimatické vědě stále roste. Zvýšení teplot až o 5°C do roku 2100 je ale obtížné brát vážně, s ohledem na skutečnost, že globální oteplování se zastavilo před více než dvaceti lety.
S výjimkou malých nárůstů teploty v důsledku silných a přirozených událostí El Niño je nedávné oteplování sotva měřitelné v rámci jakéhokoli přijatelného rozpětí chyby. Nedávná zpráva Clintel (Clintel Foundation – The Frozen Climate Views of the IPCC: Zamrzlé klimatické názory IPCC), která zkoumá práci IPCC, upozorňuje na zkreslení téměř poloviny literatury těmito extrémními scénáři.
Bývalý profesor ekonomie a vědecký spisovatel Roger Pielke uznává, že scénáře mohou být užitečné v akademické práci, ale poznamenává, že „svět představovaný ve scénáři RCP8.5 je stále méně pravděpodobný s každým uplynulým rokem“.
Použití scénářů je ospravedlnitelné, pokud jsou klimatické modely pouze vědeckými nástroji, které mají za cíl zkoumat různé podmínky jako způsob testování různých klimatických hypotéz, upozorňuje Pielke. Ale klimatické modely jsou nyní považovány za poskytovatele „prediktivních informací o pravděpodobných budoucnostech“.
Podle něj je „velmi zavádějící, když se scénář RCP8.5, který je užitečný pro vědecký výzkum, používá jako přesná předpověď budoucnosti, kterou je nutné se řídit.
Bohužel, v akademickém prostředí existuje podpora pro používání extrémních předpovědí klimatické katastrofy za účelem vyvolání politické akce. Ve svém vědeckém článku zveřejněném minulý rok hlavní autor Luke Kemp z Centra pro studium existenčního rizika na Cambridgeské univerzitě tvrdí, že svět by mohl vstoupit do klimatické „koncového hry“ i při mírném oteplování.
A všiml si, že vědomí nejhorších případů může vyvolat akci: „Zkoumání vážných rizik a scénářů s vyššími teplotami by mohlo potvrdit závazek k omezení růstu teploty o 1,5°C až 2°C jako nejméně nepřitažlivé volby.“
A to je přesně to, co se děje. Celosvětová populace je neustále vystavována nepodloženým klimatickým děsivým příběhům, aby se podpořil plán nulových emisí CO2.
Pielke na Kempův článek odpověděl upozorněním na trend, že přehnané zvýrazňování pravděpodobnosti apokalyptických scénářů může sloužit jako podpora despotismu a bezohlednosti. Navíc neustálé omílání hypotetických klimatických katastrof může přispívat k duševní krizi, která postihuje mladé lidi.
Podle nedávné mezinárodní studie 45 % mladých lidí uvedlo, že přemýšlení o změně klimatu negativně ovlivňuje jejich každodenní život a 40 % uvedlo, že mají obavy mít děti. (sfr)
The Daily Sceptic je internetové médium založené britským komentátorem Toby Youngem. Podle vlastního vyjádření se zaměřuje na skeptické články nespokojených novinářů a akademiků – včetně občanských novinářů a nezávislých vědců – o řadě veřejných politik, které jsou údajně založeny na vědě, datech nebo důkazech, kde je „věda“ uváděna jako zdroj nenapadnutelné autority, ale které se často zdají být zakořeněny ve skryté politické agendě.
Jeho cílem je čelit ´nové mocné třídě vládních vědců a úředníků v oblasti veřejného zdraví – stejně jako jejich kolegů na univerzitách, grantových trustech, velkých mezinárodních charitativních organizacích, Silicon Valley a farmaceutickém průmyslu – která se objevila jako druh sekulárního kněžství během pandemie, poskytující nejen „vědecké“ rady, ale také morální vedení´, charakterizoval The Daily Sceptic své zaměření.