Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze (PRIAC) podal v srpnu 2021 žalobu proti Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (nadále RSHAK) kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže. K tomu podle žaloby došlo, když RSHAK nátlakem nutil své rozhodce, aby ukončili své působení u ostatních dvou českých stálých rozhodčích soudů pod pohrůžkou, že je vyškrtne ze svého seznamu rozhodců.

Následně skutečně část rozhodců, kteří neukončili své působení u jiných rozhodčích institucí, ze svého seznamu eliminoval. PRIAC v důsledku nekalosoutěžního jednání RSHAK přišel o zhruba polovinu svých rozhodců, kteří z profesních a ekonomických důvodů budou působit už jen u RSHAK.

Dle žaloby zneužil RSHAK své dominantní postavení vůči ostatním dvěma stálým rozhodčím soudům, a to tím, že mimo jiné neoprávněně poškodil dobrou pověst žalobce a dopustil se nekalosoutěžního jednání. PRIAC se domáhá, aby se žalovaný zdržel šíření klamavých tvrzení proti ostatním rozhodčím soudům a zveřejnil na svých webových stránkách omluvu.

„Vyzvali jsme vedení RSHAK, aby tento bezprecedentní a agresivní akt zrušilo, ale nedostalo se nám ani odpovědi. Nezbývá tedy nic jiného, než se bránit žalobou. Vyšším cílem žaloby je, aby se rozhodčí řízení v ČR stalo v budoucnu respektovaným a hojně využívaným prostředkem pro řešení obchodních sporů, který bude efektivní pro podnikatele a uleví státní justici,“ uvedl JUDr. David Řezníček, člen předsednictva rozhodčího soudu PRIAC.

„Současný stav a pověst rozhodčího řízení v ČR prostě nelze lhostejně přecházet. Právnická veřejnost by se neměla obávat otevřené diskuse o tom, co se v této oblasti děje,“ dodal.

Rozhodnutí označované jako „Usnesení“ o záměru vyškrtnout rozhodce, kteří působí u ostatních rozhodčích soudů v ČR, přijalo 18. 1. 2021 předsednictvo RSHAK ve složení předseda Juraj Szabo, místopředsedové Radek Pokorný, František Honsa, Petr Hostaš, Alexandr Mareš a členové Martin Aschenbrenner, Petr Bříza, Pavel Hrášek, Ján Lučan, Jan Ptáček a Martin Svatoš.

Rozhodci dostali čas na rozmyšlenou do 28. 2. 2021, do kdy museli písemně oznámit, že ukončili své působení u ostatních českých rozhodčích soudů. Toto podivné usnesení RSHAK má nesrozumitelné zdůvodnění, dle kterého představitelé ostatních stálých rozhodčích soudů v ČR prý šíří klamavá a zavádějící tvrzení.

PRIAC se domnívá, že skutečným cílem postupu vedení RSHAK je paralyzovat nebo alespoň poškodit dva další tradiční rozhodčí soudy v České republice, a to Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze (PRIAC) a Rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha (RSBCP) tím, že přijdou o rozhodce, kteří dají přednost RSHAK z důvodu jeho prakticky monopolního postavení.

RSHAK je totiž zatím jedinou rozhodčí institucí v ČR, která má univerzální pravomoc (věcnou příslušnost) rozhodovat podnikatelské spory. Zbývající dva rozhodčí soudy mohou rozhodovat jen spory, které se týkají komodit, s nimiž se obchoduje na burzách, které je zřizují (v případě komoditní burzy např. plyn, eletřina či dřevo, v případě burzy cenných papírů např. akcie apod.).

Mezi vyškrtnutými rozhodci, kteří se odmítli podvolit nátlaku RSHAK a neukončili své působení u PRIAC, jsou – jen například – Prof. Alexander Bělohlávek, advokát, pedagog a rozhodce u řady českých i zahraničních rozhodčích soudů, JUDr. Vít Horáček, Ph.D., advokát a dlouholetý rozhodce v ČR i v zahraničí, partner AK Legalité, JUDr. David Řezníček, LL.M., Ph.D., advokát a společník AK REZNICEK & Co. a JUDr. Vladana Vališová, LL.M., advokátka.

Z listiny rozhodců RSHAK zmizela i advokátka JUDr. Jitka Mothejzíková, která na funkci rozhodce sama rezignovala s odůvodněním, že pokládá výše zmíněné usnesení za nezákonné, nekompetentní a nemravné a nechce být proto s RSHAK dále spojována.

Přes tuto personální čistku RSHAK překvapivě nedodržel své vlastní usnesení a některé rozhodce, i když neukončili své působení u konkurence, na svém seznamu rozhodců ponechal. Nabízí se proto otázka, zda se fakticky vlastně nejedná o eliminaci zcela konkrétních osob, resp. odstranění konkurence.

Situace rozhodčího řízení v Česku

V České republice panuje v oblasti rozhodčího řízení situace, kde RSHAK má faktický monopol, protože jako jediný rozhodčí soud má kompetenci rozhodovat veškeré spory mezi podnikateli, resp. veškeré spory, u nichž zákon umožňuje uzavírat rozhodčí smlouvy.

Dva další stálé rozhodčí soudy – při Burze cenných papírů Praha a při Českomoravské komoditní burze Kladno – mohou rozhodovat pouze spory týkající se obchodů s cennými papíry, resp. s komoditami.

Nekalá soutěž a neetický postup RSHAK přichází v situaci, kdy vláda navrhuje, aby byl do budoucna zrušen monopol RSHAK a aby stejně rozsáhlou působnost dostaly i další dva stálé rozhodčí soudy.

Legislativní návrh prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, do konce tohoto volebního období se však nestihne projednat.

Návrh ministerstva financí je v zájmu reformy rozhodčího řízení v ČR, které v současné formě monopolu RSHAK trpí klesajícím zájmem podnikatelské i právnické veřejnosti, zřejmě i v důsledku některých kauz, které důvěryhodnost RSHAK oslabují (např. diskutované rozhodnutí v případu České dráhy vs Škoda Transportation, kde místopředseda soudu Radek Pokorný zároveň vystupoval jako advokát Škody Transportation, v jejíž prospěch bylo rozhodnuto).

„RSHAK nelze do budoucna považovat za zcela transparentní instituci. Česká republika z mezinárodního pohledu strany obchodních sporů od vedení rozhodčího řízení v ČR spíše odrazuje. To potvrzují mj. i statistiky Rozhodčího soudu při Mezinárodní obchodní komoře v Paříži (ICC), které za poslední tři roky ČR řadí mezi světově nejméně populární místa pro vedení rozhodčího řízení. Česká republika byla zvolena jako „seat of arbitration“ pouze v jednom jediném případě a je tak z hlediska mezinárodních arbitráží vnímána podobně jako třeba Kamerun nebo Pobřeží slonoviny,“ uvedl Řezníček.

„Mezi nejprestižnější jurisdikce v mezinárodní arbitráži naopak patří Francie, Velká Británie, Švýcarsko nebo Singapur. Dlouholetý pokles řešených sporů a bezprecedentní krok vyškrtnutí v řadě případů nejkvalitnějších rozhodců, vedení RSHAK zřejmě nepohodlných, ukazuje, že RSHAK nefunguje, jak má, a důvěryhodnosti samotného rozhodčího řízení neprospívá. Zrušení monopolu RSHAK na arbitráže podnikatelských sporů je klíčové pro zlepšení důvěry veřejnosti v rozhodčí řízení a tedy i právního prostředí v Česku,“ dodal.

Klesající zájem o rozhodčí řízení u RSHAK dokládá následující statistika:

Počet sporů 2010: 2946

Počet sporů 2011: 3110

Počet sporů 2012: 2646

Počet sporů 2013: 2406

Počet sporů 2014: 1661

Počet sporů 2015: 1388

Počet sporů 2016: 1181

Počet sporů 2017: 997

Počet sporů 2018: 762

Počet sporů 2019: 769

Počet sporů 2020: 577

(tis)