Sazba daně z příjmu pro část zaměstnanců stoupne. Pro ostatní by se měla reálně snížit. Stát bude vyšší příjmy zdaňovat sazbou 23 %. Nižší sazbou 15 % bude zdaňovat zaměstnance s nižšími a středními příjmy. Dohodli se na tom šéf ANO a premiér Andrej Babiš s předsedou ČSSD a ministrem vnitra Janem Hamáčkem. Výpadek příjmů státního rozpočtu se projeví zvýšením vládního dluhu.
Babiš a Hamáček dohodli, že bude zrušena tzv. superhrubá mzda. Tu již před lety zavedla Topolánkova vláda. V současné době stát zdaňuje nikoliv klasickou hrubou mzdu, nýbrž mzdu superhrubou. Ta je tvořena součtem hrubé mzdy a sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem. Efektivní sazba daně z příjmu (respektive ze závislé činnosti) pak dnes vychází na 20,1 %.
„Jsme přesvědčeni, že musíme dát lidem v tomto období jasný signál, že se o ně postaráme a zkrátka snížíme daň na těch patnáct procent, jak původně ODS slibovala a lidi podvedla. Návrh je tedy sazba 15 procent, sazba 23 procent, tedy čtyřnásobek průměrné mzdy, se nemění,” oznámil Babiš po jednání s Hamáčkem.
Znamená to, že zaměstnanci s měsíčními příjmy do 140 tisíc by platili patnáctiprocentní daň z příjmu. Sazba 23 % pak bude uplatňována na zaměstnance, kteří měsíčně vydělávají více než čtyřnásobek průměrného příjmu, tzn. vydělají více než zhruba 140 tisíc korun měsíčně.
Například zaměstnanec s průměrným platem 36 tisíc korun hrubého by po zrušení superhrubé mzdy a uplatnění nových sazeb měl ušetřit zhruba 1800 Kč měsíčně.
Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že by si díky uvedeným změnám, tedy po zrušení superhrubé mzdy a zavedení 2 daňových sazeb, měly polepšit 4 miliony zaměstnanců. V České republice je aktuálně 4 503 437 zaměstnanců (počet zaměstnanců – plátců sociálního pojištění k 30. 6. 2020 dle ČSSZ).
Dopady daňových opatření na snížení příjmů státního rozpočtu odhadl Babiš na 74 miliard korun.
Podle Hamáčka zatím financování tohoto výpadku není vyřešeno. S tím, že to bude znamenat vyšší schodek. ČSSD v této souvislosti dlouhodobě navrhuje zavedení sektorové a bankovní daně. Na tom se však vládní koalice neshoduje.
„Není to žádná korupce, žádný úplatek, nemá to nic společného s volbami,“ prohlásil dále Babiš.
Letos v říjnu se v ČR konají krajské a senátní volby.
Na zrušení superhrubé mzdy se vládní strany dohodly již ve vládním programovém prohlášení po volbách v roce 2017. (sfr)