Vláda ČR letos v únoru hospodařila lépe než před rokem. Schodek byl pod 70 mld. Kč.

Deficit státního rozpočtu za první dva měsíce letošního roku dosáhl částky 68,6 miliardy korun. Výsledek letošního hospodaření je tak zatím lepší než v minulém roce, kdy v únoru schodek dosahoval částky 102,5 miliard. Resort financí uvedl, že únor je tradičně rozpočtově nejslabší měsíc roku.

K meziročnímu zlepšení výsledku únorového rozpočtu o 33,9 miliardy korun přispěl podle ministerstva pokles celkových výdajů o 2,8 procenta, zatímco příjmy podpořené nejvíce inkasem daní překročily loňskou úroveň o 8,6 procenta. I přes zlepšení oproti loňsku je ale schodek čtvrtý nejhlubší od vzniku samostatného Česka.

„Přestože únor bývá tradičně rozpočtově nejslabší měsíc roku, protože zálohy na některé daně se platí kvartálně a současně výdajovou stranu pravidelně navyšují dotace regionálnímu školství a předfinancování oblastí sociálních služeb a výzkumu, můžeme hodnotit letošní výsledek kladně,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Na konci ledna byl deficit meziročně nižší o 15 miliard, nyní po dvou měsících je rozdíl mezi schodky minulého a současného roku zatím 34 miliard,“ dodal.

„Celkové příjmy meziročně rostou, a to nejenom změnou rozpočtového určení daní, ale i inkasem daní, které odrážejí růst platů a mezd v ekonomice, tedy daně odváděné ze mzdy, pojistného na sociální zabezpečení a DPH. Růst reálných mezd je nejen dobrou zprávou pro rozpočet, ale hlavně pro samotné domácnosti,“ uzavřel ministr Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu byly na konci února meziročně vyšší o 8,6 procenta, inkaso daní vzrostlo o 12 procenta a výběr pojistného se navýšil o 7,7 procenta.

Ve výběru na daních z příjmů fyzických osob se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024, jako je snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů.

Vlivy dalších změn přijatých v konsolidačním balíčku se v inkasu začnou projevovat v následujících měsících při ročním zúčtování daně.

Příspěvky z pojistného na sociálním zabezpečení nejsou v tomto roce dotčeny změnou sazeb povinného odvodu ani dalšími legislativními změnami, které by měly výraznější dopad na jejich výnos. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,7 procenta, uvedlo dále ministerstvo.

Téměř o 9 procent víc než loni vybral stát na dani z přidané hodnoty. Do jejího výběru se pozitivně promítl růst výdajů domácností.

Zároveň se v meziročním srovnání projevily daňové změny účinné od roku 2024, tedy redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 procent a sníženou 12 procent a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.

Celkové výdaje meziročně klesly o necelá tři procenta. Podle ministerstva k poklesu přispěly běžné výdaje, které tlumila především nižší podpora poskytovaná v oblasti energií. Dynamiku běžných výdajů naopak zvyšovaly dotace regionálnímu školství, podpora sportu nebo sociální dávky.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách se nejvíce podílely výplaty důchodů, výdaje na ně stouply o 0,6 procenta. Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod.

Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (1,5 miliardy), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, podpory v nezaměstnanosti (0,3 miliardy), příspěvek na bydlení (0,3 miliardy) a ostatní dávky sociální pomoci (0,4 miliardy), jejichž výši ovlivňují i výplaty humanitární dávky, uvedl ministerstvo financí. (sfr)

Text zprávy ministerstva financí:

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až únor 2025

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února deficitem ve výši 68,6 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 76,7 mld. Kč.

K meziročnímu zlepšení salda o 33,9 mld. Kč přispěl pokles celkových výdajů o 2,8 %, zatímco příjmy podpořené nejvíce inkasem daní překročily loňskou úroveň o 8,6 %.

„Přestože únor bývá tradičně rozpočtově nejslabší měsíc roku, protože zálohy na některé daně se platí kvartálně a současně výdajovou stranu pravidelně navyšují dotace regionálnímu školství a předfinancování oblastí sociálních služeb a výzkumu, můžeme hodnotit letošní výsledek kladně. Na konci ledna byl deficit meziročně nižší o 15 mld. Kč, nyní po dvou měsících je rozdíl mezi schodky minulého a současného roku zatím 34 mld. Kč,“ komentoval výsledek plnění státního rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.   

„Celkové příjmy meziročně rostou, a to nejenom změnou rozpočtového určení daní, ale i inkasem daní, které odráží růst platů a mezd v ekonomice, tedy daně odváděné ze mzdy, pojistného na sociální zabezpečení a DPH. Růst reálných mezd je nejen dobrou zprávou pro rozpočet, ale hlavně pro samotné domácnosti,“ dodal ministr Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu byly na konci února meziročně vyšší o 8,6 % (+23,4 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 12,0 % (+14,6 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,7 % (+9,1 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 1,4 mld. Kč (-5,9 %).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,7 %, +2,9 mld. Kč) se v meziročním srovnání v promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024 (snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2024. Dopady dalších změn přijatých v konsolidačním balíčku se v inkasu začnou projevovat v následujících měsících při ročním zúčtování daně.

U daně z příjmů právnických osob (-0,1 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,1 mld. Kč), je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v březnu). Obdobně je nastaveno inkaso pro daň z neočekávaných zisků. Dopady změn přijatých v konsolidačním balíčku se v inkasu začnou projevovat až při splatnosti vyrovnání daně za zdaňovací období 2024. 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce dotčeny změnou sazeb povinného odvodu ani dalšími legislativními změnami, které by měly výraznější dopad na jejich výnos. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,7 % (+9,1 mld. Kč). 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+8,7 %, +5,3 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. Zároveň se v meziročním srovnání projevují daňové změny účinné od roku 2024 (redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty). Ty se projevily v minulém roce opět až v hotovostním plnění za únor 2024.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+14,9 %, +3,6 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, a dále pak z lihu a minerálních olejů. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (+40,9 %, +2,7 mld. Kč) je taženo předzásobením, ke kterému došlo před letošním zvýšením sazby daně, meziročně vzrostlo i inkaso daně ze zahřívaných tabákových výrobků a také z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky, neboť v loňském roce v tomto období ještě nebyla povinnost tyto výrobky danit. Faktor předzásobení hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+9,8 %, +0,3 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo mírný růst (+1,9 %, +0,2 mld. Kč) způsobený patrně zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. U ostatních spotřebních a energetických daní došlo rovněž k meziročním růstům, které například v případě energetických daní vykazují vyšší procento růstu, avšak v absolutní hodnotě jde o růst v řádech desítek milionů Kč.