Církevní azyl dostalo loni v Německu více než 1100 uprchlíků. Náboženské organizace tak migranty chrání před deportací.
Více než 1100 uprchlíků dostalo v roce 2016 v Německu azyl od církevních organizací. Ty je tak chrání před vyhoštěním ze země. Ještě před čtyřmi lety získalo církevní azyl 162 osob, v roce 2015 už to bylo přes tisíc a loni dokonce 1139, z toho 277 dětí a mladistvých. Zástupci církví ale upozorňují, že ve srovnání s počtem žádostí je množství udělených azylů zanedbatelné.
Církve poskytují azyl často z taktických důvodů. Běženci tak získají ochranu do doby, než uplyne šestiměsíční lhůta. Během toho času je totiž může Německo deportovat podle dublinských pravidel do země, ve které se ocitli poprvé na území EU a v níž původně požádali o azyl. Po šesti měsících je za azylové řízení zodpovědné už Německo.
V loňském roce církevní obce azyl udělily celkem v 692 případech, z toho v 632 případech byla důvodem přiznání právě snaha obejít dublinská pravidla. V roce 2015 bylo uděleno 620 církevních azylů. Ty mohou být uděleny i skupinám běženců – počet udělených azylů a lidí, kteří ho získali, se proto neshoduje.
Církevní azyl dostala loni v červenci v Německu také skupina iráckých křesťanů, která předtím odešla z Česka, kam se dostala v rámci zvláštního programu Nadačního fondu Generace 21. Azyl dostali od Evangelické jednoty bratrské v saské obci Herrnhut (Ochranov). Odjezd skupiny Iráčanů měl v České republice vážné dopady na celý projekt přesídlování běženců z míst postižených válkou.
(pel)
