Velká Británie plánuje vybudovat celkem až 8 nových jaderných reaktorů a to na místech nynějších jaderných elektráren. Vyplynulo to z vládního plánu, jehož cílem je posílit energetickou nezávislost Británie a řešit rostoucí ceny energií. Vláda oznámila zřízení nového úřadu s názvem Great British Nuclear, jehož cílem bude posílit jadernou kapacitu v Británii.
Plán počítá také se zvýšením výroby elektřiny z větru, vodíku a slunce.
Domácnosti v Británii nyní čelí rostoucí cenám za energie poté, co ruská invaze na Ukrajinu ještě více zvýšila ceny plynu. Podle nových plánů by do roku 2030 mohlo až 95 procent elektřiny v Británii pocházet z nízkouhlíkových zdrojů.
Vládní plán předpokládá, že do roku 2050 bude z jaderných elektráren v Británii pocházet až 24 gigawattů (GW) elektřiny, což by mělo být 25 procent předpokládané poptávky po elektřině.
V současnosti se jádro na uspokojení poptávky po elektřině podílí 16 procenty.
Vzniknout má až osm reaktorů, přičemž každý rok do roku 2030 má být schválen jeden reaktor.
Velká Británie má v současnosti 11 jaderných reaktorů na pěti místech.
Plán také počítá s tím, že prostřednictvím větrných elektráren na moři by Británie mohla vyrobit až 50 GW elektřiny. To by mělo stačit pro napájení všech domácností v Británii. Vláda plánuje reformovat pravidla plánování těchto elektráren, aby se zkrátila doba schvalování nových projektů.
Dokument zkritizovali ochránci klimatu i opoziční politici. Podle nich nepovede ke snížení cen energie, protože nepřijal dostatečná opatření na podporu větrných elektráren na pevnině a solárních elektráren a energetické účinnosti.
V Evropské unii (jejímž členem už Británie není) nyní funguje 103 jaderných reaktorů, které stojí asi za čtvrtinou veškeré vyrobené elektřiny.
Výstavbu nových jaderných zdrjů provázejí často komplikace. Například stavba třetího bloku finské jaderné elektrárny Olkiluoto se kvůli technickým komplikacím protáhla o třináct let a cena bloku je nakonec třikrát vyšší, než bylo původně v plánu.
S problémy se potýká i dostavba britské jaderné elektrárny Hinkley Point nebo francouzské Flammanville. Ve všech případech jde o „evropské“ jaderné reaktory EPR, které se řadí do generace III+.
Čistá Hinkley
Nová nezávislá studie emisí oxidu uhličitého britské jaderné elektrárny Hinkley Point C ukázala, že elektrárna vyprodukuje elektřinu „čistší“ než offshore větrné parky a velké solární parky během celého životního cyklu.
Velká Británie chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Vedle obnovitelných zdrojů by zemi měly pomoci také právě také rozestavěná jaderná elektrána Hinkley Point C a plánovaná elektrárna Sizewell C.
Energetická společnost EDF zveřejnila studii týkající se emisí CO2 elektrárny Hinkley Point C. Výsledky studie ukazují, že 1 kWh elektřiny vyrobená v jaderné elektrárně vyprodukuje zhruba 5,49 g CO2 ekvivalentu.
Při zohlednění distribuce elektřiny ke konečnému spotřebiteli se pak ukazatel dostane na hodnotu 10,91 g CO2/kWh.
Podle autorů tato detailní studie potvrzuje nízkouhlíkové předpoklady nových jaderných zdrojů v Hinkley Point a Sizewell. Nahrazením energie z fosilních paliv nízkouhlíkovou elektřinou, která nezávisí na počasí, podpoří Hinkley Point C a Sizewell C rozvoj obnovitelných zdrojů ve Spojeném království. Zároveň tak i významně přispějí k uhlíkové neutralitě. (sfr)