"Už nechci být rukojmím!" Macron plánuje zreformovat EU tak, aby ji už menší státy nemohly blokovat. (Ilustrační foto)

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že chce zreformovat EU tak, aby již napříště byla vždy jednotná a její rozhodování nemohly blokovat menší skupiny států, jako se to stalo nyní, při hledání nového šéfa Evropské komise. Francie podle něho proto odmítne další rozšiřování Evropské unie, dokud se nepodaří zreformovat fungování jejích institucí.

Šéfové států a vlád evropské osmadvacítky se od nedělního večera nedokázali dohodnout na obsazení vrcholných postů v evropských institucích.

„Musíme se zamyslet nad tím, jak zjednodušit naše procedury a fungovat více demokraticky a kolektivně,“ prohlásil Macron po přerušení jednání.

„Jsem v tomto kontextu více než skeptický k názorům všech těch, kteří se nám snaží říkat, že budoucnost Evropy je v novém rozšiřování, když se nedokážeme shodnout už v osmadvaceti,“ dodal francouzský prezident s tím, že nekompromisně odmítne jakékoli pokusy o další rozšiřování EU, dokud nedojde k „hluboké reformě fungování našich institucí“.

„Je třeba změnit naše pravidla, vložím do toho veškerou svou energii. Nemůžeme být rukojmím malých skupin, které se tvoří,“ zdůraznil. Koho malými skupinami myslí, ale neuvedl.

Evropská unie podle Macrona riskuje, že ztratí důvěru svých občanů i mezinárodních partnerů, pokud bude nadále vystupovat jako „klub osmadvaceti, kteří se sejdou, aniž by se kdy dokázali dohodnout“.

Bezvýsledné jednání o novém šéfovi Evropské komise označil šéf Elysejského paláce za „nezdar“. Zodpovědnost ale nikomu připisovat nechtěl.

„Nebudu na jiné ukazovat prstem,“ konstatoval.

Za to, že se šéfové států a vlád nedokázali shodnout na obsazení postů předsedů Evropské komise, Evropské rady či Evropského parlamentu, podle něj mohou „skryté zájmy“ a „osobní ambice“.

„Všichni musíme bránit své země, ale musíme také bránit evropský veřejný zájem,“ deklaroval Macron.

Pochvalu si od Macrona vysloužila německá kancléřka Angela Merkelová, která se podle něj snažila přesvědčit Evropskou lidovou stranu (EPP), jejíž součástí je i její Křesťanskodemokratická unie (CDU), aby ustoupila.

Některým představitelům EPP se nelíbí, že by se měla vzdát postů předsedy Evropské komise a přenechat jej socialistům.

Spor vznikl kolem socialistického kandidáta Franse Timmermanse, kterého do čela Evropské komise prosazovali Francie a Německo. Proti byli Itálie a země visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko).

Babiš pro lidovce

Státy visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, nadále odmítají možnost, že by do čela Evropské komise nastoupil nizozemský socialista Frans Timmermans. Před úterním jednáním summitu EU o novém obsazení klíčových postů v EU to potvrdil český premiér Andrej Babiš.

Vlastního kandidáta V4 nemá. Logické by však prý podle Babiše bylo, kdyby klíčové křeslo předsedy komise obsadil představitel vítěze květnových eurovoleb, Evropské lidové strany (EPP).

Babiš zdůraznil, že premiéři zemí V4, kteří se hlásí k různým „politickým rodinám“, nehrají na summitu stranickou politiku.

„Všichni ostatní bojují za zájmy svých politických frakcí a v tom je ten zásadní rozdíl,“ řekl.

Podobně se prý už vymezil i na jednání liberální frakce, kam jeho Hnutí ANO v EU patří.

Babiš zopakoval výhrady skupiny V4 vůči Timmermansovi. Nechápe prý, proč po desítky hodin nebyli ostatní premiéři – Francie, Španělska, Holandska a Německa – schopni pochopit, že prosazení nynějšího prvního místopředsedy Evropské komise jako jejího budoucího šéfa by vedlo jen „ještě k většímu rozdělení a názorovému rozdílu“ v EU.

Uvedl několik osob, kteří by podle něj na funkci předsedy komise „stačili“, z liberální frakce jmenoval například nynější komisařku pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou. (sfr)

VÍCE O TÉMATU ČTĚTE ZDE:

Summit lídrů EU o novém šéfovi Komise zkrachoval. Šéfové států se neshodli