Instalovaný výkon FVE se od roku 2021 v ČR přibližně zdvojnásobil. Výkon tuzemských solárních elektráren v roce 2024 dosáhl 4430 MWp. (Ilustrační foto).

V Česku se za loňský rok připojilo do elektrizační soustavy 44 633 nových zdrojů o celkovém instalovaném 1 008 megawatt, což odpovídá výkonu jednoho bloku temelínské jaderné elektrárny. Informovala o tom Solární asociace ČR. S tím, že instalovaný výkon solárních elektráren se od roku 2021 přibližně zdvojnásobil.

České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES), zastupující společnosti ČEPS, ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce hodnotilo rok 2024 za účasti ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka a ve spolupráci se Solární asociací a asociací AKU-BAT CZ.

„Decentralizace energetiky je v plném proudu a potvrzují to i naše statistiky. Rok 2024 byl ve znamení pokračujícího zájmu o připojení nových zdrojů, ohromného množství nutných úprav IT systémů a rekordních investic. Celkem se do soustavy připojilo 44 633 nových zdrojů o výkonu 1 008 megawatt.“

„To přibližně odpovídá jednomu bloku Jaderné elektrárny Temelín. K elektrizační soustavě je v současnosti připojeno celkem 213 638 zdrojů, což je zhruba čtyřikrát více než před třemi lety. Celkový instalovaný výkon jen solárních elektráren se od roku 2021 přibližně zdvojnásobil a za poslední dva roky se ztrojnásobila také dodávka přebytků elektřiny do soustavy. Z toho pro nás plynou nové nároky na robustnost sítí a jejich řízení,“ uvedl Milan Hampl, předseda Rady sdružení ČSRES.

Postupný odchod od velkých centrálních uhelných elektráren k menším ekologickým obnovitelným zdrojům je spojený s novým fungováním elektroenergetických sítí. Jejich provozovatelé se musejí vyrovnat nejen s desítkami tisíc žádostí o připojení, nestabilní výrobou elektřiny a s častými legislativními změnami, ale také s pomalými povolovacími procesy nebo s novými požadavky, jako je sdílení elektřiny.

„Podporuji zavádění moderních technologií, které zajišťují vyrovnávání rozdílů mezi výrobou a spotřebou elektřiny a poskytují nezbytné služby pro stabilní provoz elektrizační sítě. Akumulace, agregace a využití flexibility otevírají možnost přizpůsobit svou produkci a spotřebu aktuálním potřebám a podmínkám celé sítě nebo energetického trhu.“

„Jde o nový nástroj, který nabídne příležitost firmám na energii vydělat a lidem ušetřit. To je moment, na nějž cílíme i s novelou energetického zákona LEX OZE III a se kterým je spojeno i schválení nového Národního akčního plánu pro chytré sítě 2025–2030,“ podotkl Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu ČR.

V roce 2024 energetici připojili do sítě solární elektrárny o celkovém výkonu 967 megawattpeaků (MWp) a vyrovnali tak předchozí rekordní rok. Instalovaný výkon meziročně vzrostl o 28 % a celkový počet o 27 %.

Průměrná velikost domácích solárních elektráren byla loni 10,5 kilowatt-peaků (kWp), což je o 30 % více než dosud. Průměrná velikost domácích fotovoltaik postavených do konce roku 2023 činila 8 kWp.

„Počtem loni dominovaly solární elektrárny na střechách rodinných domů, kterých bylo nově připojeno téměř 41 tisíc o celkovém výkonu 429 megawatt. V instalovaném výkonu však už převažovaly fotovoltaiky u podnikatelů a velké elektrárny nad jeden megawatt, jejichž celkový výkon byl 539 megawatt.“

„Napříč těmito kategoriemi vzniklo dvaapůlkrát více elektráren nad sto kilowatt než v roce 2023, které k celkovému růstu přispěly 465 megawatty. To se odrazilo i na průměrné velikosti nových fotovoltaik, která vzrostla z 11,7 na 21,7 kilowattu,“ vysvětlil Svatopluk Vnouček, člen Rady ČSRES.

Výkon všech solárních elektráren v Česku v roce 2024 dosáhl 4430 MWp. Celkem do sítě dodává elektřinu již více než 212 tisíc fotovoltaických elektráren, z toho více než 184 tisíc se nachází na střechách rodinných domů.

„Máme dobře našlápnuto. Pro splnění NEKP potřebujeme instalovat jeden gigawatt ve fotovoltaice ročně, ale zároveň nemůžeme ubrat, což se však může stát s ohledem na plánované změny dotačních programů. Pokud usneme na vavřínech, budeme mít problémy.“

„Chceme-li, aby solární sektor dosáhl cílů, které si stát dal, je nutné dále odstraňovat bariéry v povolovacích procesech a hlavně nastavit stabilní prostředí pro rozvoj sektoru. Jako příklady existujících omezení mohu uvést třeba plošné zákazy pro obnovitelné zdroje v územních plánech nebo potíže při vyřizování povolení pro výstavbu kabelových tras pro vyvedení výkonu.“

„Naopak pozitivně lze hodnotit legalizaci takzvané agrovoltaiky, i když zatím v omezené formě a bez možnosti instalace vertikálních panelů,“ konstatoval Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Rodiny z 84 % volily v loňském roce řešení v podobě fotovoltaiky kombinované s bateriovým úložištěm s průměrnou kapacitou 11,7 kWh. Průměrná kapacita baterie spojená s fotovoltaikou instalovanou do konce roku 2023 byla 11,42 kWh.

Celkem je v ČR společně se solárními elektrárnami k síti připojeno 157 507 bateriových úložišť o kapacitě téměř 2 GWh. Z nich bylo nově v roce 2024 připojeno 36 246 o celkové kapacitě 506 MWh.

„Meziročně vzrostla celková instalovaná kapacita baterií v České republice o 26 % a jejich absolutní počet o 23 %. Doménou baterií jsou sice stále ještě instalace v domácnostech, které kapacitně zaujímají 86% podíl a počtem instalací dokonce 95% podíl, avšak nyní nastupuje éra také velké akumulace.“

„Je to dáno nejen zpomalením rezidenční výstavby fotovoltaik, a tedy i k nim připojených baterií, ale zejména rostoucím zájmem investorů o realizaci nových velkých bateriových projektů. Očekáváme, že pozitivním signálem pro další rozvoj akumulace i flexibility bude schválení LEX OZE III a posilování role akumulace v dotačních titulech pro nové zdroje.“

„Z poskytování služeb výkonové rovnováhy se postupně budeme posouvat také do obchodní roviny, zejména v oblasti poskytování a agregace flexibility. Očekávám, že díky tomu bude klesat počet hodin s negativními cenami elektřiny,“ řekl Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.

Ve srovnání s fotovoltaikou stagnuje výstavba větrných elektráren. Přibývají pouze jednotky projektů ročně, o čemž svědčí navýšení počtu míst připojení větrných farem ze 120 v roce 2023 na 126 v loňském roce. Jejich celkový instalovaný výkon je 371 MW, což je meziročně pouze o pět procent více.“

Podobná situace je v oblasti bioplynových stanic. Připojeno jich loni k síti bylo devět, jejich celkový počet činí 554 a instalovaný výkon meziročně vzrostl z 350 na 358 MW.

Druhým nejčastěji připojeným obnovitelným zdrojem energie k elektrizační síti v ČR jsou tepelná čerpadla. Ke konci loňského roku jich bylo celkem 253 448, což je o téměř 27 tisíc více než v roce 2023. Celkový tepelný výkon čerpadel narostl o přibližně 434 MWt.

Alternativou ke spalování uhlí je také využití zemního plynu a výroba elektřiny a tepla v kogeneračních jednotkách. Vloni s nimi přibylo 25 lokalit o průměrné velikosti 0,69 MW. Celkový v tuzemsku instalovaný výkon kogeneračních jednotek se v roce 2024 zvýšil o přibližně 17 MW na 293 MW. Průměrná velikost všech lokalit s kogeneračními jednotkami byla 0,53 MW. (sfr)