Skupina osmnácti senátorů neprosadila změnu pravidel pro fungování politických stran. Jejich návrh zamítlo plénum Ústavního soudu (ÚS). Senátoři se pokoušeli zrušit hned několik ustanovení zákona. Podle soudu současná pravidla nijak neomezují volnou soutěž politických stran.
Senátoři napadli především podmínku tří procent hlasů ve sněmovních volbách pro dosažení nároku na stálý státní příspěvek.
„Zavedené politické strany čerpají značnou část svých finančních prostředků nepokrytě od státu, zatímco ty, které mají být jejich vyzyvateli, ve státním financování výrazně zaostávají,“ napsali do svého návrhu senátoři.
Soudci v čele s Radovanem Suchánkem ale upozornili, že jistá míra nerovnosti menších či neparlamentních stran se stranami parlamentními existuje v každém systému. Zdůraznili, že například loňské parlamentní volby ukázaly, že i nové strany se dokáží v systému prosadit.
Senátoři napadali i podmínky, aby půjčky pro strany poskytovaly jen banky a další peněžní instituce, nikoliv třeba členové stran. Soud se na podnět senátorů zabýval také limitem na finanční dary stranám a pravidly pro financování politických institutů stran. Ani v těchto námitkách jim soudci nedali zapravdu. Neústavní podle pléna například není to, že zákon povoluje jedné osobě podpořit stranu v jednom kalendářním roce maximální částkou tři milióny korun.
Soudci ve svém rozhodování nebyli jednotní, s různými námitkami proti schválenému rozhodnutí vystoupilo šest soudců.
(jaz)