Úspory českých občanů ztratily za poslední rok 2,3 procenta své hodnoty. Vyplývá to z dat o spotřebitelské inflaci zveřejněných Českým statistickým úřadem.
„Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v červenci nadále nejvyšší vliv ceny v oddíle bydlení, kde se zvýšily ceny nájemného z bytu o 3,2 procenta, vodného o 1,8 procenta, stočného o 1,3 procenta a elektřiny o 5,1 procenta,” uvedli statistici.
Naopak oproti loňskému červenci o 1,3 procenta zlevňuje oblečení a obuv. O 0,8 procenta klesly také ceny zemního plynu.
„Inflace by měla setrvat v následujících měsících v rozmezí 2 až 2,5 procenta a za celý letošní rok tak bude její průměrná úroveň mírně nad dvěma procenty,” sdělil Novinkám hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Na začátku příštího roku by se pak podle Seidlera meziroční inflace měla přiblížit k hranici tří procent.
„V druhé polovině příštího roku by se však měla inflace vrátit mírně pod 2,5 procenta. Rizikem pro současný výhled jsou volatilní položky jako ceny potravin a pohonných hmot, a to zejména v kontextu současného počasí,” uzavřel ekonom.
Centrální banka od 3. srpna zvýšila takzvanou lombardní sazbu ze dvou na 2,25 procenta. Od výše této sazby se odvíjí, za kolik si mohou banky od ČNB půjčit peníze. Vedle toho centrální bankéři o 0,25 procentního bodu zvýšili i dvoutýdenní repo sazbu. Ta upravuje výši úroku, za který si ČNB může půjčit peníze od bank, pokud chce snížit objem peněz v oběhu.
Pro banky je tedy v tuto chvíli dražší získat peníze od ČNB, a naopak centrální banka jim může za stažení peněz z oběhu zaplatit vyšší úroky. Proto by se jim mohlo vyplatit i více úročit vklady klientů. Přesto se tak neděje, a úročení vkladů na spořicích účtech tak nepokrývá ani inflaci.
Za vklad na spořicí účet v řádu desetitisíců korun lze teď ve většině bank získat úrok nanejvýš kolem 0,5 procenta. Již tak nízké úroky se pak při vkladech nad několik set tisíc většinou ještě snižují na naprostý zlomek. (jaz)
