Americký prezident Donald Trump splnil svůj předvolební slib: odstoupil od pařížské klimatické dohody, která si klade za cíl snižovat emise skleníkových plynů a zmírnit globální oteplování.
Trump odpískal boj své země s globálním oteplováním. Americký prezident oficiálně oznámil odstoupení USA od pařížské klimatické dohody, v níž se státy světa zavázaly k intenzivnějšímu boji s globálním oteplováním. Podle Trumpa by klimatická dohoda měla neúměrně negativní ekonomické dopady na obyvatele USA. Rusko a Čína slíbili, že se klimatické dohody budou držet.
Donald Trump současně oznámil, že USA zahájí vyjednávání o nové klimatické dohodě, která by byla pro Američany spravedlivější.
Klimatickou dohodu v roce 2015 v Paříži podepsalo 195 států. Jejím cílem je globální snižování emisí skleníkových plynů tak, aby se podařilo udržet globální zvyšování teploty co nejblíže hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.
Účinnost již tato smlouva nabyla v listopadu 2016. Ze 195 signatářů ji dosud ratifikovalo 147, včetně Číny, Indie a USA, tedy zemí, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů.
„Dohoda je pro ekonomiku USA handicapem. Nechceme, aby se nám ostatní lídři smáli,“ prohlásil Trump.
Čína, která patří s USA k největším znečišťovatelům ovzduší na světě, už slíbila, že „dodrží svůj závazek a bude bojovat proti klimatickým změnám“.
Podobně se na to dívá i Rusko.
„Rozhodli jsme se ke klimatické dohodě připojit a myslím si, že toto rozhodnutí nebudeme měnit,“ prohlásil místopředseda ruské vlády Arkadij Dvorkovič.
Trump vystupoval proti klimatické dohodě již v předvolební kampani s tím, že nehodlá dopustit, aby USA kvůli snahám o zmírnění globálního oteplování přišly o tisíce pracovních míst.
Pařížská klimatická dohoda měla v roce 2020 nahradit Kjótský protokol z roku 1997. Podle cílů Kjótského protokolu mělo v letech 2008 až 2012 klesnout celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta ve srovnání s rokem 1990.
To se však nepodařilo splnit. Naopak, koncentrace skleníkových plynů se od roku 2000 zvýšila cca o 20 procent. (sfr)
