Problémem není propaganda Ruska, ale „všudypřítomná propaganda bruselistů a party kolem Obamy, Clintonové a Bushů“. Uvedl to v rozhovoru opoziční poslanec a předseda SPD Tomio Okamura, který podle svých slov „nevidí žádné propagandistické působení Ruska. V této souvislosti vyslovil obavu z působení nově vytvořeného Centra proti hybridním hrozbám a terorismu. Podle Okamury tento úřad povede v Česku dezinformační kampaň „proti všem odpůrcům vlezbruselismu a vítačství muslimských gangsterů“.
Rozhovor s poslancem a předsedou SPD Tomio Okamurou
Ministr Zaorálek oznámil, že chce usilovat o zachování evropské jednoty a vyslovil se také pro uchování „jedinečného úspěch evropského integračního projektu“. Myslíte, že je možné zachovat jednotu států EU? A je skutečně přínosné, aby státy EU byly ve všem jednotné?
Myslím, že není možné, abychom byli ve všem jednotní, a to proto, že každý stát je jiný a musí přednostně hájit zájem své země. Mám rád Francouze a miluji Marine Le Pen, ale vždy budu hájit naše zemědělce proti zvýhodňování zemědělců ve starých zemích EU, protože to nás ukrutně poškozuje. Jednotní můžeme a měli bychom být vůči tomu, co nás společně třeba poškozuje nebo ohrožuje, ať už jde například o migraci, dumpingové nekvalitní zboží z některých asijských zemí nebo smlouvu TTIP.
Dá se podle vás mluvit o jedinečném úspěchu evropského integračního projektu a opěvovat jej? Čí je to projekt?
Odlišme dva projekty – nefunkční a politicky nevyváženou Evropskou unii na jedné straně a projekt spojení národních států do bezcelního trhu a Schengenského prostoru s volným pohybem na straně druhé. Samotný bezcelní trh a volný pohyb osob je pro občany EU bezesporu úspěšný projekt – s výjimkou zemí jako Řecko, ale i Středomoří, kudy do Schengenu proudí nelegálové, jako by hranice neexistovaly.
Podmínkou volného pohybu a zrušení vnitřních hranic byla důsledná ochrana vnějších hranic. Ta dodnes neexistuje. To je zcela zásadní selhání a průšvih.
Většina občanů Evropy chtěla kdysi společnou Evropu, tedy volný pohyb a obchod. Pak tu ale nastupují zájmy jednotlivých skupin – od bruselských úředníků, přes nohsledy Washingtonu a nadnárodní koncerny, až třeba po ty francouzské zemědělce. Průšvih je, že v Bruselu mají nejmenší zastání ti, kteří by měli mít slovo největší, tedy občané. A pak to tak vypadá.
Co očekáváte od prezidentství Donalda Trumpa? Díky aktivitám Miloše Zemana se objevuje možnost nadstandardních vztahů ČR s USA. Může to to Česku něco přinést a naopak Evropě něco odnést?
No, dovolte mi připomenout, že na oficiálním americkém seznamu podporovatelů Donalda Trumpa jsme po celou dobu my a to již rok a půl – SPD a Okamura, kteří Donalda oficiálně a veřejně podporovali od první vteřiny, kdy ohlásil kampaň.
Pan prezident je samozřejmě větší kalibr a je také více vidět, ale doufám, že budoucí americký prezident vnímá i ty, kteří nejsou největší, ale nepřidali se až v poslední vlně, čímž nemyslím našeho pana prezidenta.
Jak hodnotíte nejnovější politiku vládní koalice v sociální oblasti, která zvýšila sociální dávky, konkrétně přídavky na děti? Je to předvolební populismus? Či naopak valorizační nutnost?
Nepovažuji za správné vládní návrhy, které řeší podporu rodin s dětmi formou navyšování sociálních dávek. Jsem přesvědčen, že zvyšování těchto sociálních dávek nahrává pouze nepřizpůsobivým skupinám občanů, pro které jsou sociální dávky jediným ekonomickým příjmem. Naše hnutí SPD prosazuje zcela jinou cestu. Podporujeme pracující rodiny s dětmi. Ti musí být zásadním způsobem daňově zvýhodnění a za svoji práci v zaměstnání musí dostávat spravedlivou mzdu.
Chápu, že jsou letos klíčové volby do Poslanecké sněmovny a vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL se snaží těsně před volbami „uplatit“ doslova všechny skupiny obyvatel, aby jim dali hlasy, včetně nepřizpůsobivých skupin. Doufám ale, že odpovědní občané rozhodně toto vládní jednání ve volbách odmítnou. My v SPD říkáme jasně a na rovinu – peníze slušným a řádným lidem, ne parazitujícím.
Vládní návrhy jsou z permanentně z velké části nesystémové. Z hlediska podpory musíme řešit přece komplexně chudé v naší zemi – od maminek s dětmi, přes důchodce až po některé pracující, kteří pracují za žebráckou mzdu. A také musíme řešit dluhové pasti, které svírají čím dál více lidí, aniž by o tom stát věděl, protože velká část lidí je mimo systém. Mám na mysli ty lidi, kteří neberou podpory a zároveň pracují na černo a mají zároveň dluhy u nebankovních lichvářů.
Jaký je tedy váš názor na připravovaný zákon o sociálním bydlení, pokud jde o jeho podstatu, tedy státem zajišťování bydlení pro sociálně potřebné?
Nejsem odborník na tento zákon z pera Sobotkovy vlády, takže mohu jen v kostce komentovat podstatu – má platit jen pro ty obce, které se do něj přihlásí. Takže v praxi systémově neřeší velkou část problémů.
Zákon musí platit pro všechny nebo pro nikoho. V čem jsou chudí jedné obce horší než ti z druhé, která se do systému přihlásí a bude provozovat sociální byty a ta první ne? Už to svědčí o bezradnosti a neschopnosti Sobotkovy, Babišovy a Bělobrádkovy vlády, která nemá řešení na problémy naší republiky.
Rozumím tomu, že to je pro mnohé obce finančně neúnosné přihlásit se do navrhovaného systému, ale právě od toho je stát, aby navrhl systémové řešení. Z evropských fondů by se neměla stavět golfová hřiště, ale právě podpořit projekty, jako je sociální bydlení v chudých obcích nebo městech s kritickou mírou chudoby.
V této souvislosti samozřejmě odmítám podporu práceschopných, avšak notoricky dlouhodobě nepracujících nepřizpůsobivých lidí, kteří jen parazitují na systému. Zde je potřeba aplikovat systém, že „bez práce nejsou koláče“.
Co očekáváte od Centra proti hybridním hrozbám a terorismu, které v lednu mělo zahájit činnost a mimo jiné začít bojovat proti dezinformacím?
Očekávám dezinformační kampaň proti nám a všem dalším odpůrcům vlezbruselismu a vítačství muslimských gangsterů. V této souvislosti je signifikantní, že ředitelkou centra je bývalá kandidátka multikulturní proimigrantské Strany zelených Eva Romancovová.
Jakou roli podle vás hrají při vývoji v EU či v Česku dezinformace a propaganda Ruska či dokonce Číny?
To netuším. Já žádnou propagandu Ruska nevidím, ani v našich televizích, ani v tisku, ani v rádiu. Na internetu jsou tuším dva ruské weby, které zveřejňují pouze zprávy.
Samozřejmě, někdo může namítnout, že dezinformační ruský web může být třeba Protiproud. Ale protože znám Jiřího Hájka, tak právě tohle bych si troufal označit za dezinformaci.
Problém přece není propaganda Ruska neřkuli nulová propaganda Číny, ale všudypřítomná propaganda bruselistů a party kolem Obamy, Clintonové a Bushů. Jakýkoli jiný názor má u mainstreamu stopku a nositelé jiných názorů jsou systematicky dehonestovaní a nálepkovaní jako agenti Ruska nebo jako extremisti. To je bezuzdná hnusná manipulace veřejným míněním a tomu je třeba čelit.
Jaký je váš vztah k Andreji Babišovi? Vaše strana podporuje politiku prezidenta Zemana, hlava státu zase podporuje Andreje Babiše… Podporujete i vy Andreje Babiše? Ostatně, byli jste i proti „lex Babiš“, tedy proti zákonu, který je cílen na ministra Babiše…
Já to vidím jinak. S panem prezidentem nás spojují názory na některé hlavní problémy a témata, jako je nebezpečí muslimské invaze do Evropy, nelegální migrace nebo přímá demokracie. Jsem odpůrcem oligarchizace politiky, kterou předvádí Babiš. A jsem kritikem Sobotkovy vlády, které je Andrej Babiš nedílnou součástí.
Ale Lex Babiš je nic neřešící prasárna, kterou vymyslel Sobotka s Kalouskem, a která v praxi naopak zahání podnikatele do neprůhledných forem vlastnictví a snaží se jen naoko vytvořit pocit, že máme střet zájmů tímto vyřešený. To není pravda, opět je to třeba dělat systémově. Problém přece není, když někdo něco vlastní. Problém je, když zneužívá svou pravomoc a veřejné peníze. Tohle musíme řešit, ne formální počty procent, které smím ve firmě ovládat. Řešením je prosazování a vymáhání osobní odpovědnosti každého za jeho práci a škody.
To se snadno řekne. Ale jak by to v praxi mělo vypadat?
My v SPD prosazujeme systémové řešení a to zákon o odvolatelnosti politiků a o jejich přímé hmotné odpovědnosti. Součástí našeho legislativního balíčku přímé demokracie je i široký zákon o referendu a přímá volba politiků. Všechny tyto zákony nám však ve Sněmovně Sobotkova, Babišova a Bělobrádkova vláda zamítla.
Krutě také nesouhlasíme se zavedením EET, které k dnešku stálo tisíce pracovních míst a už kolem tisícovky zavřených hostinců, prodejen, bufetů, restaurací. Stálo také občany miliardy z vlastních kapes, jelikož bylo potřeba najmout a zaplatit ze státního rozpočtu stovky nových úředníků. My vidíme řešení lepšího výběru daní naopak ve zjednodušení a to v paušální dani pro malé živnostníky. To od počátku navrhujeme. Tak, jako je tomu v mnoha západních zemích. Ostatně většina z těch, co zavřeli, neměli ani zdanitelné příjmy, takže diktovat jim elektronické pokladny bylo nepříčetné.
Vaší straně se v předvolebních průzkumech docela daří. Dokážete si představit svoji přítomnost v budoucí vládě vedené Andrejem Babišem?
Spolupráci ve vládě si umím představit s mnoha stranami. Jde spíš o lidi. Pokud by nezvítězila naše SPD, ale třeba ANO a nabídlo nám spolupráci, tak klíčové je v prvé řadě prosazení našeho zákona o referendu, přesněji parametrů v něm obsažených: tedy možnost hlasovat o všem, co neodporuje ústavě a zrušení kvora pro účast.
To znamená nastavení parametrů tak, jako jsou u ostatních voleb, nebo jako byly v našem jediném referendu o vstupu do EU. A referendum musí být pro vládu i pro Parlament závazné. Občané by si tak mohli na politicích sami vymoci jakékoli změny k lepšímu.
Mimochodem, když se hlasovalo v jednorázovém referendu o vstupu ČR do EU, tak tehdy jsme hlasovali bez podmínky nějaké povinné účasti pro platnost referenda a hlasovalo se o mezinárodní smlouvě. A dnes tehdejší podporovatelé tohoto jednoho konkrétního referenda najednou říkají, že pro platnost referend nemusí být nadpoloviční účast voličů a voliči o mezinárodních smlouvách vysloveně nesmí hlasovat.
Říkám si, co se s těmi našimi pseudodemokraty stalo?