Zájem o svěřenské fondy v Česku prudce roste. Zatímco v roce 2014 jich na tuzemském trhu existovalo jen několik desítek, ke konci letošního roku je v evidenci více než dvě tisícovky svěřenských fondů. Zvyšující se obliba a důvěra podnikatelů v tento nástroj správy majetku tak potvrzuje, že fondy se v českém prostředí napevno uchytily. Podle odborníků již konečně ztrácejí odstín tajemnosti a nečitelnosti, a naopak naplňují svůj původní význam – a to je efektivní ochrana a správa mnohamilionového majetku.
Co je ve vyspělých ekonomikách – nejen v Lichtenštejnsku nebo Švýcarsku – zažitou tradicí, v České republice většinou teprve vzniká. Je tomu tak i v případě svěřenských fondů.
V současnosti se už ale situace začíná zcela obracet. Koncem prosince 2019 bylo podle portálu Justice.cz v rejstříku 2 161 fondů, loni touto dobou zhruba jen tisícovka.
Češi mohou zakládat svěřenské fondy už šest let. První vznikly hned krátce po nabytí účinnosti „nového“ občanského zákoníku v lednu 2014.
V současnosti jsou na raketovém vzestupu a letošní zvýšení jejich celkového počtu oproti předchozímu roku rozhodně není konečné.
„Tento institut má již důvěru mezi lidmi, kteří si chtějí bezpečně, trvale a hlavně smysluplně uložit svůj pracně vybudovaný majetek. Nejde přitom o to, aby se peníze a nemovité věci šikovně schovaly, podstatou je přehledná a efektivní správa a administrativa veškerého majetku,“ řekl Jaromír Císař, společník advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ.
Svěřenské fondy si většinou zakládají podnikatelé kvůli vyšší ochraně soukromého majetku. Do fondu vloží veškeré své finanční prostředky a nemovitosti, aby je uchránili před nejrůznějšími a neočekávanými riziky.
V praxi obvykle fungují jako prostředek pro elegantní a bezpečné předání rodinné firmy mezi generacemi.
„Jeho výhodou například je, že umožňuje efektivní správu soukromého či podnikatelského majetku a účinnou ochranu zakladatele před neoprávněnými věřiteli. Je to v mnoha případech flexibilnější nástroj než instituty dědického práva. Jinými slovy, fond zajistí přetrvání majetku do budoucna, navíc se o veškerý svěřený majetek mohou po celou dobu jeho trvání starat profesionálové,“ doplnil Císař.
Zakladatelem svěřenského fondu může být jak právnická, tak i fyzická osoba, která do něj svůj majetek vyčlení z vlastní vůle a s jasně vymezeným záměrem. Tím však zakladatel k vyčleněnému majetku ztrácí vlastnické právo.
O majetek se stará správce, a to ve prospěch obmyšlených, kteří mohou mít z majetku užitek. Ani obmyšlení však nejsou novým vlastníkem fondu. Nad fondem nadále vykonává plnou správu zakladatelem určený svěřenský správce.
„Fond dnes umí na trhu založit spousta subjektů. Co už tolik neumějí, je efektivně nastavit správu fondu a zajistit profesionální dohled nad fondem na vysoké odborné úrovni. K navržení vhodné struktury a nastavení odpovídajícího způsobu správy svěřenského fondu je třeba znát velmi detailně nejen majetkovou strukturu, ale především záměr a vizi klienta. Již v této fázi je proto nezbytné s klientem úzce a důvěrně spolupracovat “ dodal Císař, společník advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ. (pel)
