STEM: Domácnosti díky vysokým nákladům méně topí.
Asi tři pětiny českých domácností nevytápí dostatečně některé části svých bytů či domů a víc než polovina domácností kvůli vysokým nákladům na teplo omezila jiné výdaje. Úsporná opatření dělají hlavně lidé se špatnou ekonomickou situací a lidé nad 60 let.
Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM z letošního ledna.
Ve srovnání s průzkumem z roku 2019, počet domácností, které nevytápí optimálně část svého bytu či domu, vzrostl z 39 na 62 procent. Počet domácností, které omezují kvůli nákladům na topení i jiné výdaje, se víc než zdvojnásobil z 22 na 53 procent.
„Analýza rozdílů mezi různými sociodemografickými skupinami ukazuje, že úsporná opatření začali v porovnání s rokem 2019 ve větší míře zavádět lidé napříč věkovým spektrem. Stejně jako při předchozím měření k nim však nejčastěji ze všech přistupovali lidé starší 60 let,“ uvedl STEM.
Skokový nárůst domácností, které na začátku letošního roku tvrdily, že kvůli vysokým cenám za teplo omezily jiné výdaje, je však pozorovatelný i mezi nejmladšími obyvateli (ve věku 18 až 29 let)l.
Průzkum také zjišťoval, na jakou teplotu domácnosti vytápějí svou hlavní obytnou část. V roce 2019 na 20 stupňů nebo méně vytápěla jen pětina domácností, zatímco na začátku letošního roku to byla více než polovina.
Mezi domácnostmi, které svou ekonomickou situaci hodnotí špatně, nyní kvůli nákladům na vytápění omezují jiné výdaje tři čtvrtiny z nich. Před čtyřmi lety to byla asi polovina.
Průzkumu, který se uskutečnil v první polovině ledna, se zúčastnilo 1089 respondentů z reprezentativního vzorku dospělých obyvatel ČR.
V uplynulém roce došlo v důsledku ruské agrese na Ukrajině k zásadním změnám na trhu s energiemi, a to jak na celoevropské, tak tuzemské úrovni. Burzovní ceny plynu i na ně navázané ceny elektřiny prodělaly šokový vývoj, který kulminoval v srpnu a září. Z pohledu domácích maloodběratelů došlo postupně k výraznému zdražení elektřiny, plynu a v návaznosti na ně též všech dalších zdrojů tepla.
ČR včetně svých občanů objektivně přistoupila ve spotřebě plynu i elektřiny k podstatným omezením, přičemž dosud se měsíční úspora v kritických měsících topné sezóny pohybovala mezi 15 a 20 % (po odečtení vlivů počasí). Pravděpodobně sledujeme kombinovaný efekt významně vyšších cen plynu, zodpovědnějšího hospodaření domácností a útlumu výroby a optimalizace spotřeby v průmyslu. Podobně došlo k úsporám také ve spotřebě elektřiny, ovšem zde se úspora pohybuje mezi 4 a 5 procenty. (at)
