Potraviny prodávané v Česku mají přes podobné obaly odlišné složení než v jiných zemích EU.

Stejné výrobky mají v 5 zemích EU jiné složení. Česko slouží doslova jako popelnice EU. Jinde v Evropě mají potraviny mnohem kvalitnější. Totožné zboží je pro Němce z masa, pro Čechy ze separátu. Vyplynulo to z průzkumu, který Ministerstvo zemědělství zadalo Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze.

 „Testy, které provedli odborníci z VŠCHT, ukázaly, že některé potraviny stejné značky se ve svých vlastnostech liší. Považuji to za nepřijatelné a vůči spotřebitelům za diskriminující,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Komise vybrala celkem 21 výrobků prodávaných v různých zemích pod stejnou značkou. Testy odhalily, že z nich bylo 13 odlišných, 5 mírně odlišných a 3 byly stejné. Navíc ze všech testovaných vzorků mělo 5 výrobků rozdílný objem při rozměrově stejném balení.

Podle ministerstva však přesto není možné jednoznačně určit, že by se v některé ze zkoumaných zemí, tedy v Německu, Rakousku, Slovensku, Maďarsku a Česku, prodávaly kvalitnější potraviny než v ostatních zemích.

Zvýhodňování německého a rakouského trhu

Obecně se to říct nedá, ale v některých případech výrobci zvýhodňují německý a rakouský trh.

Například u srovnání pracího prášku Persil je v Maďarsku, Slovensku a v Česku podíl aktivní látky na dávku praní kolem zhruba 9,5 gramu, v Německu a v Rakousku okolo 11,3 gramu.

U rybích prstů Iglo prodejci ve státech na západ od ČR deklarují 65 procent masa, což je o sedm procent více než ve zbývajících třech státech. Analyticky bylo zjištěné, že v ČR byl skutečný podíl masa 50,2 procenta, v Německu 63,8 procenta. Výrobky jsou přitom balené ve stejném závodě. Podle Jurečky navíc bylo německé balení levnější.

Mnohdy je rozdílné složení uvedeno v údajích na potravině, přestože obal výrobku se jinak marketingově neliší. Zákazník se ale často řídí podle značky.

„Podle mě má člověk právo na to, aby od stejného výrobce a ve stejném obalu našel stejnou potravinu. To je, o co nám teď jde,“ uvedl Jurečka.

Jurečka chce výsledky průzkumu použít jako argument při vyjednávání o řešení kvality potravin na evropské úrovni. I pokud by však začaly evropské orgány připravovat novou legislativu, která by vytvořila povinnost mít v podobném obalu stejné potraviny, její platnost by mohla být podle Jurečky nejdříve za čtyři roky.

V případě ochrany spotřebitele například u roamingu legislativní změna trvala deset let, připomněl Jurečka. Vyzval ministerstvo průmyslu a obchodu, aby se problémem například u pracích prášků zabývalo.

Průzkum stál včetně DPH téměř půl miliónu korun. Podobný průzkum přitom VŠCHT provedla a zveřejnila přede dvěma lety, i když se netýkal pěti zemí, ale jen Česka a Německa.

Průzkum_testování kvality potravin napříč v ČR a okolních státech EU

(pel)