Poslankyně a poslanci přijali ve 3. čtení několik pozměňovacích návrhů, shodli se například na navýšení kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to celkem o 1,1 miliardy korun.

Prostředky budou alokovány z vládní rozpočtové rezervy zejména na platy asistentů pedagogů, ale také na obědy žáků v jídelnách.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za protikrizový, válečný a solidární. Jako hlavní priority vypíchnul obranu, investice do dopravní infrastruktury a vzdělávání.

„Inflace bude i v příštím roce generovat další mimořádné výdaje v čele s vyššími důchody, sociálními dávkami a především zastropováním cen elektřiny a plynu. Vedle toho se rozpočet musí popasovat také s ryze válečnými výdaji, jako jsou dodatečné peníze na modernizaci naší armády či na diverzifikaci našeho energetického mixu a derusifikaci dodávek energií,“ uvedl Stanjura.

„S inflací nám samozřejmě vznikají i nové příjmy, především zavedením dočasné daně z neočekávaných zisků, kterou v souladu s návrhem Evropské komise budeme financovat vládní pomoc s cenami energií. Protože ale růst mimořádných výdajů akceleruje v důsledku války rychleji než růst příjmů, schválili jsme rozpočet se schodkem na míli vzdáleným od představy, se kterou jsem na ministerstvo financí přicházel. Jednoznačně jsme ale deklarovali, že v současné energetické krizi dostane záchrana občanů, veřejného sektoru i firem přednost před fiskální disciplínou, ke které se hned po odeznění dozvuků války musíme bezpodmínečně vrátit,“ dodal.

Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Plánovaný schodek 295 miliard korun má být tak o 80 miliard korun nižší než letos.

Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování cen silové elektřiny na cca 6 Kč/kWh včetně DPH a cen plynu na cca 3 Kč/kWh včetně DPH pro maloodběratele.

Na příjmové straně tuto položku kompenzuje mimořádný příjem 100 miliard korun, který se skládá z windfall tax, tedy z mimořádného zdanění neočekávaných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a z odvodu 100 procent příjmů z prodeje elektřiny nad 180 EUR/MWh coby výsledku zastropování cen energií dle návrhu Evropské komise.

„Pokud jde o zavedení daně z neočekávaných zisků, ministerstvo financí zde pracuje s očekávanými příjmy realisticky odhadnutými na celkem 100 miliard korun, ke kterým v nejbližší době schválíme patřičnou legislativu. Takový postup samozřejmě není ideální, nicméně dnes bohužel nežijeme v normální době, spíše na hraně krizového stavu kvůli vysokým cenám energií v důsledku ekonomické války, kterou s námi Putinovo Rusko bez debat vede,“ řekl Stanjura.

„Rád bych pro kritiky windfall tax zdůraznil, že tuto daň poprvé zavedla už v 80. letech britská konzervativní vláda Margaret Thatcherové. Není tedy ani žádnou novinkou, ani levicovým či socialistickým inženýrstvím, ale legitimním dočasným a mimořádným nástrojem doporučovaným Evropskou komisí už v březnu tohoto roku,“ dodal Stanjura.

Na výdajové straně rozpočtu 2023 jsou dalšími hlavními změnami oproti rozpočtu 2022 zhruba o 141,4 miliardy korun vyšší výdaje pro kapitolu ministerstva práce a sociálních věcí, která bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel a především na nové valorizace důchodů, na něž v příštím roce půjde meziročně o 93,1 miliardy korun více.

Z toho zhruba 19 miliard korun navíc představuje výchovné, tedy od ledna 2023 nově vyplácený příspěvek ke starobnímu důchodu ve výši 500 korun měsíčně pro ženy za každé vychované dítě.

„Průměrný starobní důchod letos díky opakovaným valorizacím penzí přesáhl hranici 18 tisíc korun a příští rok poroste zhruba na 19,5 tisíce. Průměrně si tak důchodce oproti roku 2021 polepší o téměř 4 tisíce korun měsíčně, což považuji lidsky za správné, neboť na tuto skupinu obyvatel dopadá zdražování velmi tvrdě,“ sdělil Stanjura.

Další klíčovou výdajovou položkou je 22,7 miliardy korun navíc pro ministerstvo obrany na nezbytnou modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností v kontextu pokračující agrese Ruské federace na Ukrajině.

Resort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou rovných 111,8 miliardy korun a poměr jeho výdajů k HDP tak v roce 2023 vzroste na 1,5 procenta z letošních 1,3 procenta s ambicí vlády zajistit nejpozději v roce 2025 výdaje na obranu ve výši 2 procent HDP a plnit tím členský závazek Severoatlantické alianci.

Významným výdajem rozpočtu je dále 17 miliard korun navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce, čímž transfer ze státního rozpočtu vzroste z letošních 124,8 miliardy korun na 141,8 miliardy korun ročně.

Oproti původně navrženému rozpočtu 2023 bylo napříč kapitolami doplněno 23 miliard korun na růst platů ve veřejném sektoru, z toho nejvíce 12 miliard korun pro ministerstvo školství zejména na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, 4,2 miliardy korun pro ministerstvo vnitra zejména na platy příslušníků bezpečnostních složek a 2,3 miliardy korun pro ministerstvo obrany zejména na platy vojáků.

V rámci vládních jednání získá oproti původnímu návrhu rozpočtu prostředky navíc také ministerstvo dopravy (+29 miliard korun) zejména na investice do dopravní infrastruktury, ministerstvo pro místní rozvoj (+5,5 miliardy korun) či ministerstvo kultury (+4,1 miliardy korun).

V navrženém státním rozpočtu na příští rok dále rostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Kvůli významnému nárůstu dluhu o 825,5 miliardy korun v minulých dvou letech musely být celkové výdaje kapitoly Státní dluh posíleny až na částku bezmála 70 miliard korun.