Státní dluh ČR narostl za tři letošní čtvrtletí o 424 miliard na celkových 2,89 bilionu Kč. (Ilustrační foto: redakční koláž).

Státní dluh České republiky narostl za tři čtvrtletí roku 2022 o 424 miliard korun na celkových 2,89 bilionu Kč. Na každého občana republiky hypoteticky připadá dluh ve výši zhruba 275 tisíc korun. Míra zadlužení ČR ke konci září dosáhla 43,8 procenta. Od začátku letošního roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu.

Informovalo o tom ministerstvo financí.

Úřad v dubnové aktualizaci strategie financování státního dluhu očekával, že za celý rok 2022 státní dluh vzroste na 2,728 bilionu korun. Zároveň však ministerstvo upozorňovalo na to, že výši zadlužení mohou ovlivnit vnější faktory, jako je válka na Ukrajině nebo vývoj cen energií.

Rychlejší růst zadlužení ministerstvo financí zdůvodňuje především předfinancováním schodku státního rozpočtu na letošní rok. Sněmovna tento týden rozhodla o prohloubení deficitu na 375 miliard korun z původně plánovaných 280 miliard korun.

Za třetí čtvrtletí roku 2022 se státní dluh ČR zvýšil o 182,7 miliardy korun. Ve stejném období loňského roku se státní dluh prohloubil o 82,4 miliardy korun.  Za celý rok 2021 se státní dluh ČR zvýšil o 416 miliard korun.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Vládní dluh zemí EU klesl, v Česku se zvýšil

Vládní dluh v členských zemích Evropské unie se na konci druhého čtvrtletí roku 2022 snížil na 86,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,5 procenta v závěru prvního čtvrtletí. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat.

Vládní dluh klesl ve všech členských zemích s výjimkou České republiky, Lucemburska a Nizozemska. Česko bylo v tomto parametru druhou nejhorší zemí v EU.

V České republice vládní dluh ve druhém čtvrtletí vzrostl na 43,5 procenta ze 42,9 procenta HDP. Česko má však nadále osmé nejnižší zadlužení z 27 členských zemí EU a nejnižší zadlužení ze zemí visegrádské čtyřky.

Nejvyšší poměr vládního dluhu k HDP na konci druhého čtvrtletí vykázalo Řecko: 182,1 procenta.

Nejméně zadlužené bylo Estonsko, kde vládní dluh činil pouze 16,7 procenta HDP.

Nejvýraznějšího poklesu zadlužení dosáhl Kypr, a to o 6,8 procentního bodu.

Česká republika patří mezi čtveřici členských zemí EU, kde se ve druhém čtvrtletí zadlužení zvýšilo také v meziročním srovnání. Meziroční růst poměru vládního dluhu k HDP vykázaly také Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. (sfr)