Stát nasypal do IT řešení pandemie 495 milionů, ale řízení provázel chaos a improvizace, ukázala kontrola NKÚ. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Stát v letech 2017 až 2021 nasypal do informační podpory protiepidemických činností 495 milionů korun, na řešení pandemie ale nebyl připraven. Řízení provázel chaos a budování nové IT infrastruktury pak vysoká míra improvizace, což přineslo řadu problémů.
Ukázala to kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jak stát vynakládal peníze na informační podporu protiepidemických činností v letech 2017 až 2021.
Jednalo se například o nákupy IT techniky, softwaru, služeb, o budování konkrétních IT systémů a podobně.
Za informační podporu Ministerstvo zdravotnictví (MZd) a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vynaložily v kontrolovaných letech celkem 495 milionů korun.
Kontrola však odhalila, že resort nepřipravil informační podporu určenou pro řízení epidemií.
„V praxi to znamenalo, že Krajské hygienické stanice nebyly z hlediska ICT podpory připravené na zvládání epidemických situací. Až do druhé poloviny roku 2020 jim chybělo přes 900 pracovních stanic a notebooků. O chybějící IT technice u KHS vědělo MZd minimálně od poloviny roku 2017,“ uvedl NKÚ.
Kromě toho také chyběl systém, který by umožňoval jednotnou resortní komunikaci – jeden ze základů úspěšného řízení a monitorování epidemie. Tím měl být Integrovaný systém uživatelů pro KHS.
Ten měl být původně dokončen v roce 2019, ale termín MZd třikrát oddálilo. Jednotná resortní komunikační platforma tak při vyhlášení pandemie připravená nebyla.
Jak ukázala už dřívější kontrola NKÚ, po vyhlášení epidemie resort nereagoval podle platného Pandemického plánu ČR. Ten naposledy aktualizoval v roce 2011.
„Místo toho MZd vytvořilo nové orgány, které boj s pandemií řídily. Jejich odpovědnosti ani kompetence ale nebyly jasně definovány. Případně se jejich činnosti přímo duplikovaly – jako v případě nově vzniklého centrálního řídicího týmu, který duplikoval činnost již existující Ústřední epidemiologické komise,“ upozornili kontroloři.
Kromě toho MZd nevyužilo ani IT systém, s nímž Pandemický plán ČR počítal – Informační systém Pandemie.
Následný vznik a rozvoj informačních systémů pro řízení epidemie covidu-19 ministerstvo podle NKÚ neřídilo.
„Systém služeb Chytrá karanténa, který se stal novou informační podporou pro zvládání epidemie a za který resort vynaložil 387 milionů korun, byl v průběhu svého budování zatížen vysokou mírou improvizace a živelného rozvoje,“ uvedli kontroloři.
V praxi se pak ukázalo, že s rostoucím počtem nakažených se nedařilo trasovat kontakty pozitivně testovaných osob. V některých obdobích klesla úspěšnost trasování pod 50 procent, v krajních případech i k přibližně 20 procentům.
Kontroloři podotkli, že nepřipravenost resortu a nedostatečné řízení kompenzovalo do určité míry pracovní nasazení Armády ČR, ale i zaměstnanců ÚZIS a Národní agentury pro komunikační a informační technologie.
Problematické bylo i samotné využívání některých částí Chytré karantény. V jejím rámci vznikla i aplikace eRouška. O tu byl přitom u veřejnosti nízký zájem – od října 2020 do června 2021 bylo zaznamenáno i 1,6 milionu případů nákazy covidem-19, ale jen 5 procent případů nahlásilo svou pozitivitu pomocí této aplikace.
S daty získanými z aplikace eRouška tak ve výsledku MZd nepracovalo. A to přesto, že za její vývoj a provoz zaplatilo 20 milionů korun.
Z pohledu výdajů bylo problémem i to, že MZd nesledovalo a nevyhodnocovalo výdaje určené na informační podporu. V rámci Chytré karantény šlo například o úhradu hovorů call center, kde se v kontrolovaném období průměrné náklady na jeden odchozí hovor pohybovaly v rozmezí od 66 do 435 Kč.
Výdaje na službu provozování call center představovaly nejvýznamnější část fakturovaných nákladů v rámci systému služeb Chytrá karanténa – šlo o 40 procent z celkových 387 milionů korun.
NKÚ také upozorňuje, že MZd nezapracovalo nově vytvořenou informační podporu do Pandemického plánu ČR ani do informační koncepce MZd. Existuje tak reálná možnost, že navzdory vynaloženým penězům nebude systém služeb Chytrá karanténa využíván při případných budoucích epidemiích.
„Teď se musíme zaměřit na to, aby vynaložené peníze nepřišly vniveč a aby se s vytvořenou infrastrukturou dál pracovalo. Bylo by velkou chybou, kdyby se stát za čas dostal do podobné situace jako teď a my bychom zjistili, že věci opět nejsou připravené a jsme znovu na začátku,“ řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. (pel)
