Stát letos vybere na daních od poplatníků méně peněz než v roce 2021. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Stát letos vybere od poplatníků méně peněz na dani z příjmu fyzických osob i firem než v roce 2021. Výnosy z dalších daní a sociálního pojištění by naopak měly růst.

Vyplynulo to z materiálu ministerstva financí, který slouží jako podklad pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy 25. ledna, kdy se bude posuzovat nová makroekonomická predikce.

Úřad ji chce využít pro přípravu státního rozpočtu na letošní rok.

Na dani z příjmu fyzických osob by tak měl stát letos vybrat 164,1 miliardy korun proti loňským 172,6 miliardy korun.

V případě daně z příjmu právnických osob letos resort počítá s 189,8 miliardami korun proti loňským 200,6 miliardy korun.

V letech 2023 a 2024 by měly růst příjmy ze všech daní i pojistného.

Pojistné na sociální zabezpečení by mělo do státního rozpočtu přinést 627,4 miliardy korun, loni to bylo 595,3 miliardy korun. Následně by měly příjmy každoročně růst až na 680 miliard korun v roce 2024.

Česká republika hospodaří od začátku ledna v rozpočtovém provizoriu, v rámci kterého jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostanou v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.

Důvodem je to, že poslanci v polovině prosince smetli návrh státního rozpočtu 2022 Babišovy vlády s deficitem 377 miliard korun.

Vládní pětikoalice SPOLU s Piráty a STAN nicméně už předem avizovala, že návrh bude chtít přepracovat a navrhovaný schodek rozpočtu snížit na 300 miliard korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) slíbil na začátku ledna během jednání s prezidentem Milošem Zemanem, že vláda nebude zvyšovat daně. S rozpočtovým provizoriem pak počítá do konce března.

A přestože vládní koalice premiéra Petra Fialy (ODS) opakovaně slibovala, že nebude zvyšovat daně, kvůli inflaci plánuje zvednout některé spotřební daně. Kabinet také z důvodu raketově rostoucí inflace chystá v červnu mimořádnou valorizaci důchodů. (pel)