Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) plánuje zavedení tzv. válečné daně, což je však jen jiný název pro mimořádné zdanění neočekávaného zisku. Tzn. daň, která nad rámec běžného zdanění zdaňuje selektivně vybrané firmy. Vláda Petra Fialy (ODS) tak porušuje předvolební sliby, a to ozdravení veřejných financí škrty a úsporami na výdajové straně rozpočtu, ale bez zvyšování daní.
„Jsem proti klasické sektorové dani, kdy se na nějaký sektor uvalí daň. Věc, kterou vážně debatujeme, je ale válečná daň,“ řekl Stanjura ve vysílání CNN Prima News.
Doplnil, že je proti sektorové dani, tedy kdy se na nějaký sektor uvalí dodatečná daň, ale potvrdil zároveň, že vláda již zvažuje zavedení válečné daně.
„Na úrovni vlády zvažujeme, že bychom takovou mimořádnou daň zavedli v okamžiku, kdy mají firmy mimořádné zisky nikoliv kvůli lepším službám, produktům či více zákazníkům, ale z důvodu vnějších okolností. To není sektorová daň,“ řekl Stanjura.
Zdůraznil dále, že vláda neplánuje zvyšovat daně z příjmu pro zaměstnance ani pro živnostníky ani pro firmy a ani DPH.
Válečná daň by se měla týkat vybraných firem, ale Stanjura nechtěl prozradit, kterých segmentů nebo firem by se měla dotknout.
V minulosti Stanjura naznačil, že by mohlo jít o energetický či bankovní sektor.
Podle ekonomů se však vláda nyní snaží sektorovou daň, resp. daň z neočekávaných zisků přejmenovat na daň válečnou.
„Podstatu daně to však nemění. Je to daň, která nad rámec běžného zdanění zdaňuje selektivně vybrané firmy. Selekci pak provádějí politici. A je jedno, zda selektivně vyberou celá odvětví neboli sektory, nebo zda ukáží jen na vybrané firmy z více odvětví. V obou případech se budou rozhodovat na základě subjektivního názoru, a to je kámen úrazu,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Upozornil dále, že politik nikdy nemůže určit, do jaké míry je zisk neočekávaný nebo mimořádný, aby měl být zdaněn nad běžný rámec, protože v tržní ekonomice nic jako neočekávaný zisk ani neexistuje.
„Sektorová nebo válečná daň jsou jen odrazem nebezpečné libovůle politiků, určité arogance moci halené do hávu solidarity. Je to vlastně svévolné a selektivní postátňování a zabavování soukromého majetku firem. Za mimořádným růstem zisků bank nebo energetických firem, o nichž se v souvislosti s novou daní hovoří nejčastěji, stojí válka ve skutečnosti jen zčásti či nepřímo,“ dodal Kovanda.
„Veřejnost by tedy neměla vládě „skákat na špek“. Měla by požadovat nadále to, co jí vláda slibovala. Tedy ozdravení veřejných financí škrty a úsporami na výdajové straně rozpočtu, tedy bez zvyšování daní. l zavedení sektorové daně typu daně takzvaně válečné je zvýšením daní,“ uzavřel ekonom. (pel)