Spojené státy, které každoročně utratí nejvíc peněz za zbrojení, chtějí do obrany investovat ještě více. Bojí se moderních zbraní Ruska a Číny, které nestíhají dohnat. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Spojené státy chtějí více zbrojit, protože se bojí se zbraní Ruska a Číny, které modernizují svoje arzenály jaderných zbraní rychleji. Šéf strategického velitelství amerických ozbrojených sil Stratcom Charles Richard varoval, že pokud USA nezačnou do svých zbraní více investovat, riskují, že v očích svých soupeřů „ztratí důvěryhodnost“. Spojené státy přitom každoročně na zbrojení utratí nejvíce peněz.
Richard, který je odpovědný za jaderný arzenál USA naléhal na Kongres, aby vylepšil stárnoucí jadernou infrastrukturu.
Řekl dále, že Čína je schopna přesně nasadit jaderné zbraně kdekoli ve svém regionu a „brzy to bude moci provést v mezikontinentálním dosahu“. Peking podle něj rozvíjí svoje jaderné zbraně tak rychle, že „neuplyne týden, aniž bychom o Číně nezjistili něco, co jsme dosud nevěděli“.
A přestože je arzenál Číny výrazně menší než ten ruský či americký, prochází nyní podle Richarda bezprecedentním rozmachem.
Upozornil dále, že Peking přesunul část svých zbraní k okamžitému odpálení, jakmile bude detekována nepřátelská raketa nebo jinou hrozbu.
Rusko má podle Richarda zase k dispozici mnoho nového vybavení a „je s tím na 80 procent hotové, zatímco my jsme na nule“, prohlásil. V té souvislosti zmínil generaci nové ponorky s balistickými střelami nebo zcela novou mezikontinentální balistickou raketu na tuhá paliva. Moskva disponuje i lépe vyzbrojenými bombardéry.
Smlouva o jaderném odzbrojování START podepsaná Ruskem a USA v roce 2010 na summitu v Praze stanovuje, že obě země mohou mít na svých rozmístěných mezikontinentálních raketách, v jaderných ponorkách a strategických bombardérech maximálně 1 550 hlavic.
Čína má podle odhadů Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) asi 320 hlavic.
Světové výdaje na zbrojení přitom každoročně rostou. Státy utratily v roce 2019 za zbraně 1,97 bilionu dolarů (48 bilionů korun).
Nejvíce utratily Spojené státy, a to 732 miliard dolarů (18,3 bilionu korun). Částka činila 38 procent celosvětových výdajů.
Následovala Čína s výdaji 261 miliard dolarů (6,5 bilionu korun) a Indie s 71,1 miliardami dolarů (1,8 bilionu korun). (pel)
