Premiér Sobotka si vytkl nový cíl: zabránit odlivu zisků zahraničních firem pryč z Česka. K tomu jeho lidé navrhují mimo jiné i sektorovou daň a progresivní firemní daně.

Premiér Sobotka a jeho lidé na Úřadu vlády navrhli zavedení speciální sektorové daně na síťová odvětví. Vedle toho požadují i progresivní zdanění firem tak, aby větší společnosti odváděly více prostředků do státní kasy. Cílem těchto a řady dalších opatření má být snaha zabránit odlivu peněz, které v Česku vydělávají zahraniční firmy.

Navrhovaná opatření vyplynula z materiálu „Analýza odlivu zisků: Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy opatření“, který vypracoval Sobotkův Úřad vlády (Materiál viz ZDE).

Podle této analýzy je odliv výnosů firem z ČR nejméně dvakrát vyšší, než by odpovídalo ekonomickým podmínkám v Česku a EU. Sobotkovi lidé v analýze tento odliv označují výrazem „excesivní“.

Proto navrhují mimo jiné zavést sektorové daně v těch oblastech, v nichž existuje nízká konkurence, jako jsou finanční sektor, energetika a telekomunikace. Dalším nástrojem, jak zabránit odlivu peněz z Česka do zahraničí má být zavedení progresivních firemních daní.

Za „typická“ odvětví s přirozenými monopoly uvádí materiál síťová odvětví – například rozvod elektřiny, tepla, plynu, vody či telekomunikace.

„Zavedení sektorové daně může firmám v těchto odvětvích odebrat část nadměrného zisku, zamezit tak pobírání renty a jejímu odlivu mimo ekonomiku původu,“ uvedli autoři analýzy.

Důvody excesivního odlivu

Za jeden z možných důvodů excesivního odlivu prostředků ze síťových sektorů označuje analýza jejich „neodpovídající regulaci“, respektive „příliš nízkou konkurenci v jednotlivých sektorech“.

„Je patrné, že opatření směřující k vyšší odpovědnosti za správu sítě, směřování k cílům funkce sítě spíše než na výnos a vyšší konkurence v rámci těchto sektorů by mohly vést ke zmenšení excesivního odlivu výnosů z těchto sektorů,“ píše se v materiálu Úřadu vlády.

Současně však analýza uvádí, že zdanění cílené na firmy s dominantním postavením může zvýšit cenu zboží či služby pro spotřebitele, případně snížit investice a ohrozit tak údržbu či rozvoj síťové infrastruktury v budoucnosti.

„Vzhledem k tomu, že přirozený monopol často vzniká v odvětvích, která uspokojují základní potřeby, lze proto předpokládat, že poptávka v těchto odvětvích bude velmi neelastická, čili potenciál pro přenesení dopadu zdanění na spotřebitele může být značný,“ uvádí analýza.

Dostatečná regulace

Sobotkovi ekonomové proto doporučují provádět „dostatečnou a přiměřenou regulaci“, která je prý „nepostradatelnou součástí správy funkčního tržního hospodářství i regulace odvětví s tržními selháními“.

Regulace prý může spočívat v případě podinvestovanosti sítě například v povinnosti určitého využití zisku pro další investice a nebo v přísnějším a transparentnějším nastavení koncových či subdodavatelských cen.

Sektorová daň

Zavedení speciální vyšší daně v méně konkurenčních sektorech označuje analýza za jeden z možných nástrojů, které umožňují relativní vyrovnání makroekonomické nerovnováhy a vyřeší problematiku nedostatečně konkurenčních odvětví s převažujícím zahraničním vlastnictvím.

Autoři poukazují na skutečnost, že speciální sektorovou daň na energetické společnosti v Evropě zavedlo například Maďarsko. Firmy působící v energetice tam musí namísto základní 19% korporátní daně odvádět 31 procent ze svého zisku.

Vedle toho v Maďarsku platí daň na síťovou infrastrukturu. Jedná se o fixní částku 125 forintů na každý metr telekomunikačních sítí, vodovodů a plynovodů či zdrojů elektrické a tepelné energie.

Na Slovensku platí zvláštní daň tzv. regulované společnosti podnikající v odvětvích energetiky, ale i pojišťovnictví nebo poštovních služeb.

Sektorovou daň uplatňují také například Francie a Španělsko. Francie zavedla 0,9% daň z příjmů telefonních operátorů.

Španělsko uzákonilo tři různé sektorové daně na telefonní společnosti, televizní společnosti a na placené televizní kanály.

Progresivní daň na firmy

Progresivní podnikovou daň zavedlo sedm členských států EU, mj. Nizozemsko, Francie, Litva, Portugalsko a Belgie.

„Zavedení progrese u daně z příjmů právnických osob (korporátní daně) znamená vytvoření více než jedné daňové sazby, a to takovým způsobem, aby společnosti různé velikosti platily různé procento z jejich příjmů,“ vysvětlili autoři.

Podle nich však cílem progresivního zdanění příjmů právnických osob nemusí být jen udržení finančních prostředků uvnitř ekonomiky. Doprovodnými pozitivními efekty prý může být i relativní zvýhodnění malých a středních podniků a tedy podpora stability a regionální vyrovnanosti celého hospodářství, omezení konkurenčních výhod velkých společností nebo vyšší příjmy do státního rozpočtu.

„Naopak negativním důsledkem může být případný nižší příliv zahraničních investic,“ připustili autoři analýzy Úřadu vlády.

V České republice dnes existuje jednotná sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Výjimku tvoří investiční, podílové a penzijní fondy, kterých se týká pouze 5% sazba.

Od zavedení daně z příjmů právnických osob v roce 1993 ve výši 45 % tato sazba trvale klesala.

Daň z finančních transakcí

Jako jedno z opatření Sobotkovi lidé zmiňují i daň z finančních transakcí, jejímž cílem má být vedle posílení rozpočtových příjmů i omezení krátkodobých finančních operací.

Analýza Úřadu vlády uvádí, že se tato daň může uvalovat na cenné papíry, měnové transakce, bankovní transakce, pojistné nebo v širším smyslu i na převod nemovitostí.

Členské země Evropské unie nějakou formu této daně využívají jednotlivě. Uvažuje se však nad celoevropskou koordinací.

„Vzhledem k malému počtu finančních operací na českém trhu se jedná o realistické opatření pouze v případě, že by byla jasně daná konsolidace výnosů této daně dle místa vzniku výnosu,“ uvedli Sobotkovi lidé v analýze.

Babiš proti Sobotkovi

Ministr financí Andrej Babiš návrhy Úřadu vlády na zamezení odlivu kapitálu z Česka odmítl. Podle Babiše by tato opatření znamenala vyšší zatížení podnikatelů a investory by mohla spíše odradit.

Babiš naopak tvrdí, že by se Česko mělo nadále snažit zahraniční investice přitahovat. A současně se zaměřit na stabilizaci domácího kapitálu a jeho návrat ze zahraničí do České republiky. (sfr)