Sněmovna přijala zákon o rozpočtové odpovědnosti, vládní poslanci přehlasovali Senát.
Sněmovna přehlasovala veto Senátu a opět schválila zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který má zavést nástroje proti zadlužování veřejných rozpočtů. Senátoři už dříve prohlásili, že pokud je parlament přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud.
Pro zákon hlasovalo 105 poslanců, zapotřebí jich bylo alespoň 101. Vládní koalici vypomohlo 5 poslanců Úsvitu a nezařazený poslanec Petr Adam.
Zákon počítá s tím, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady budou muset přijmout nápravná opatření.
Zatímco vláda by musela předložit návrhy státního rozpočtu tak, aby pouze vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, obce a další instituce by musely mít rozpočty přinejmenším vyrovnané.
Zákon zkritizoval senátor ODS Miloš Vystrčil. Poukazoval například na to, že jde nikoli o ústavní, ale o běžný zákon, který může kterákoli příští koalice zase zrušit.
Nenechal stranou ani ustanovení, které omezuje zadlužení obcí na nejvýše 60 procent průměrných příjmů za poslední čtyři roky.
„Ty obce, zejména malé obce, přestanou fungovat. Jak zainvestují kanalizaci? Jak zainvestují opravu školy? Jak zainvestují výstavbu haly, jak zainvestují opravu silnice? To nejde. Ve všech těchto případech u malých obcí dojde k tomu, že si půjčí vždycky více, než je jejich roční rozpočet,“ řekl poslancům senátor Vystrčil.
Opozice zákon kritizuje
Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš odmítl, že by zákon byl likvidační.
„Je to lež, že je to likvidační pro obce, není to pravda,“ reagoval Babiš.
Doporučoval senátní veto přehlasovat. Uvedl také, že jde o totožný návrh, kterým se zabývala už bývalá pravicová vláda v roce 2012.
Proti tomu se za ODS ohradil šéf klubu Zbyněk Stanjura. Upozornil Babiše, že rozhodně nikdy občanští demokraté nenavrhovali, aby pro obce platila jiná pravidla než pro stát.
I exministr financí a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek upozorňoval, že parametry tehdejšího návrhu byly jiné, než u toho, který dnes prosadila vládní koalice za pomoci opozičního Úsvitu.
Zákon počítá také s tím, že vláda by při zadlužení veřejných financí o více než 60 procent hrubého domácího produktu navrhla postupy pro jeho snížení.
Konkrétněji stanoví zákon povinnosti jen pro obce a kraje, pokud jejich zadlužení tuto hranici překročí. V případě, že by dluh nesnížily, přišly by o svůj podíl na daňovém výnosu.
(pel)
