Smysl zákona o státním rozpočtu i počínání resortu financí při správě státní kasy v loňském roce zpochybnil šéf NKÚ Miloslav Kala. ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2016 naznačil, že loňský přebytek ve výši 62 miliard Kč byl dosažen pochybným způsobem a že za ním stojí i negativní faktory.
Kala kritizoval, že stát nesplnil ty úkoly, s nimiž se ve státním rozpočtu počítalo. Státní rozpočet totiž původně počítal se schodkem 70 miliard korun a dopadl přebytkem ve výši 62 miliard Kč. Rozdíl mezi předpokladem a výsledkem se tak vyšplhal až na 132 miliard korun.
„Výrazný nesoulad mezi tím, co říká zákon o státním rozpočtu, a tím, co se pak ve skutečnosti v hospodaření děje, s sebou logicky nese otázku, jaká je reálná váha takového zákona a jak kvalitně a věrohodně byly příjmy a výdaje státního rozpočtu stanoveny,“ konstatoval prezident NKÚ.
NKÚ také nepřímo kritizoval, že podíl běžných (tedy provozních) výdajů na celkových výdajích rozpočtu byl loni nejvyšší za posledních 14 let. Naopak, čerpání peněz na investice bylo nejnižší za posledních deset let.
Upozornil na to, že mezi konečným rozpočtem po změnách během roku a skutečností jsou zásadní rozdíly. V jednotlivých kapitolách se neuskutečnily investice, se kterými rozpočet počítal, a zejména výdaje na investice pak úřady nevyčerpaly.
Podotkl také, že k přebytku dopomohly i výjimečné okolnosti týkající se čerpání evropských peněz. Na jedné straně šlo o příjem velké sumy peněz z ukončeného programového období 2007 až 2013. Na straně druhé o pomalý rozjezd nového období.
Zdůraznil, že se státu nedaří zajistit plynulé čerpání peněz a chyby se stále opakují.
Negativní stanovisko zaujal NKÚ i vůči skutečnosti, že stát pro snížení státního dluhu využil rezervu, kterou podle zákona vytváří ministerstvo financí pro řízení likvidity státní pokladny a státního dluhu a která má sloužit pro vyloučení rizik.
V roce 2012 představovala tato rezerva 140 miliard Kč, ale ke konci loňského roku klesla již jen na tři miliardy korun. (sfr)