Šéf NATO Rutte pohrozil zavedením povinné ruštiny pokud Aliance nebude více zbrojit.

Šéf NATO Mark Rutte prohlásil, že buď státy aliance zvýší výdaje na obranu, nebo budou muset vytáhnou učebnice ruštiny. Podle něj současná minimálně dvě procenta HDP vynakládaná na obranu členskými zeměmi Severoatlantické aliance nejsou dostatečná. Proto podle generálního tajemníka NATO bude potřeba na obranu vynaložit mnohem více prostředků, aby byla aliance v bezpečí i za pět let.

„Dvě procenta už nestačí. Nyní jsme v bezpečí, ale za čtyři až pět let v bezpečí nebudeme. Pokud to neuděláme, budeme muset vytáhnout učebnice ruštiny nebo odjet na Nový Zéland,“ uvedl Rutte na zasedání Evropského parlamentu.

S tím, že aby byla aliance v bezpečí i v budoucnu, bude muset vynakládat na obranu „mnohem více než dvě procenta“ HDP.

„Více výdajů na obranu znamená méně výdajů na jiné priority. Ale naše budoucnost na tom může záviset,“ dodal Rutte.

Aliance by podle něho měla investovat do obrany, obranné výroby a efektivity procesů a také zvýšit odolnost svých společností a kritické infrastruktury.

Současně Rutte uvítal, že mnoho zemí již v roce 2024 dosáhlo obranných výdajů na úrovní dvou procent HDP.

To se podle tuzemského ministerstva obrany poprvé podařilo i České republice. Opozice však tvrdí, že se toho podařilo dosáhnout díky tomu, že ministerstvo poslalo dodavatelům předčasné platby.

Zvolený americký prezident Donald Trump nedávno uvedl, že by země aliance měly na obranu dávat pět procent. To podpořilo Polsko, jehož ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz s návrhem souhlasil, a to i kdyby to mělo trvat deset let.

Šéf NATO Rutte a účastníci summitu lídrů baltských zemí.

Generální tajemník NATO Mark Rutte také oznámil spuštění programu „Baltic Sentry“, jehož cílem je zvýšit bezpečnost regionu za pomoci široké škály prostředků včetně fregat, námořních hlídkových letounů a flotily námořních dronů.

NATO intenzivně posiluje své kapacity pro detekci a ochranu podmořských energetických a datových kabelů v Baltském moři. Tato iniciativa přichází v reakci na sérii sabotáží, které zasáhly klíčovou infrastrukturu v oblasti.

Summit lídrů baltských zemí, který se konal v Helsinkách, byl zaměřen právě na zajištění bezpečnosti Baltského moře.

Setkání hostil finský prezident Alexander Stubb a estonský premiér Kristen Michal, přičemž účastníky byli rovněž představitelé Dánska, Německa, Lotyšska, Litvy, Polska, Švédska a vrcholní činitelé Evropské komise.

Rutte informoval, že NATO zvýší dohled v oblasti a propojí národní dohledové systémy členských zemí s cílem vytvořit komplexní detekční systém pro identifikaci hrozeb. (sfr)