Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech. Apeloval na zásadní změnu v přístupu k obraně. Podle něho je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO. Situace podle Rutteho vyžaduje, aby státy NATO výrazně zvýšily výdaje na obranu a modernizaci vojenské výroby.
Rutte zdůraznil, že členské státy NATO v době studené války běžně vynakládaly více než 3 % HDP na obranu. Současný cíl ve výši 2 % HDP proto Rutte považuje za nedostatečný.
V budoucnosti bude podle něho muset být tento podíl výrazně vyšší.
„Rusko se připravuje na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou a s námi,“ podotkl Rutte.
„Nejsme připraveni na to, co nás čeká za čtyři až pět let.“
Vyzval členské státy NATO, aby zvýšily obranné výdaje, urychlily výrobu vojenského vybavení a přijaly strategii odpovídající válečné situaci.
Rutte označil současné bezpečnostní prostředí za „nejhorší ve svém životě“.
Připomněl, že po anexi Krymu Ruskem v roce 2014 státy NATO ukončily obranné škrty, které následovaly po skončení studené války. Navzdory tomu však více než třetina členských zemí nedosahuje cíle 2 % HDP na obranu.
Letos se očekává, že alespoň 23 z 32 členských států NATO tento cíl splní. Podle šéfa NATO by však tento podíl měl být považován za minimum, nikoli za cíl.
Rutte také vyzval k odstranění překážek mezi členskými státy a k užší spolupráci mezi průmyslovými sektory, bankami a penzijními fondy.
Obranný průmysl vyzval k inovacím a větší ochotě podstupovat rizika.
„Na stole jsou peníze a bude jich stále více. Odvažte se inovovat a riskovat,“ konstatoval.
Vedle přímé vojenské hrozby Rutte také varoval před koordinovanými ruskými kampaněmi zaměřenými na destabilizaci západních společností, zahrnujícími kybernetické útoky a atentáty. (sfr)