Pouhých 1493 korun měsíčně včetně poplatků platí šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček za zaměstnanecký byt v centru Prahy nedaleko Václavského náměstí.

Šéf Finanční správy Martin Janeček má jako benefit zaměstnanecký byt v centru Prahy za pouhých 1493 korun měsíčně včetně poplatků. Byty se ve stejné lokalitě pronajímají nejméně za 11000 korun bez poplatků. Se sdělením přišel Český rozhlas – Radiožurnál.

Janečkův plat přitom vloni činil v průměru 150 tisíc korun. Přesto má Janeček podle rozhlasu od státu zmíněnou garsonku v sídle Generálního finančního ředitelství (GFŘ), které sám vede, dokonce ještě za cenu o polovinu nižší než ostatní úředníci.  Byt je v pátém patře přímo v budově GFŘ nedaleko Václavského náměstí v centru Prahy.

„Ve smyslu rozpočtových pravidel a na základě rozhodnutí generálního ředitele uhradí Generální finanční ředitelství ubytovanému částku ve výši 50 procent úhrady za ubytování – tj. 1493 Kč,“ je uvedeno v dodatku ke smlouvě o ubytování, kterou rozhlas získal.

Zda je tento benefit v pořádku a Janeček nebydlí v centru Prahy nepřiměřeně levně, aktuálně prověřuje ministerstvo financí, tedy nadřízený orgán Finanční správy. Byty se totiž v lokalitě pronajímají minimálně za 11 000 korun bez poplatků.

Úřad tvrdí, že pro jednoho z nejvyšších státních úředníků je to benefit, který dostává. Mluvčí ředitelství Petra Petlachová hájila zvýhodněný nájem tím, že Janečkova garsonka se vybavením podobá pokoji na vysokoškolské koleji. Mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek ale uvedl, že studenti za podobné pokoje platí od 4170 do 6000 korun.

Janeček Radiožurnálu vzkázal, že je vše v souladu se zákonem a že nejde o žádné exkluzivní bydlení. Cenu nekomentoval.

„Režim ubytoven, na který se ptáte, byl nastaven před mým jmenováním na GFŘ,“ napsal e-mailem Janeček.

Kromě Martina Janečka bydlí na této adrese i náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Cenou jejího nájmu se ministerstvo financí rovněž zabývá. Za byt 1+1 platí necelých 5000 včetně poplatků.

Janeček není jediný, komu stát zajišťuje ubytování. Ze smluv, které získali reportéři podle zákona o svobodném přístupu k informacím, vyplývá, že ve služebních bytech bydlí celkem osm náměstků nebo vysokých státních úředníků. Ceny, které platí, jsou ale podle realitních webů podobné tržním nájmům.

Vybavení některých bytů je ale poměrně nadstandardní. Třeba náměstek ministra zemědělství pro ekonomiku Zdeněk Adamec sice platí za 3+kk na pražském Smíchově 15 tisíc korun, jeho byt ale resort zemědělství vybavil všemi možnými spotřebiči, včetně vinotéky.

Berní úředníci dostávají prémie za aktivitu při doměřování daní

Finanční správa vyplácí berním úředníkům odměny v závislosti na tom, s jakým nasazením doměřují firmám daně u tzv. převodních cen. Cílové odměny pro úředníky jsou spojeny také s neuznaným daňovým odpočtem, který uplatňují inovativní firmy. Informaci uvedly Hospodářské noviny (HN).

Systém zmíněných odměn listu potvrdila mluvčí Generálního finančního ředitelství (GFŘ) Petra Petlachová.

„V loňském roce definoval odbor daní z příjmů Generálního finančního ředitelství příslib cílové odměny v oblasti převodních cen a neuznaných odpočtů na výzkum a vývoj. V souvislosti s ověřením správnosti v obou oblastech byly odměny poskytnuty,“ řekla Petlachová.

Podle interního materiálu GFŘ jsou prémie za aktivitu ohledně odpočtu, který uplatňují firmy investující do výzkumu a vývoje. Mohou je dostat úředníci, kteří těmto firmám zamítnou uplatněný daňový odečet a firmy pak vyzvou, aby doplatily daň včetně penále a úroku z prodlení.

Vedle toho se systém cílových odměn týká doměrků v oblasti takzvaných převodních cen, tedy cen za služby či zboží, které fakturují firmy propojené v jedné skupině. Právě na transakce v rámci holdingů se GFŘ pod vedením Martina Janečka intenzivně zaměřilo.

Podle HN berní správa na odměnách za zjištěné nesrovnalosti u převodních cen a následné zvýšení daňové povinnosti vyplatila podle interního květnového přehledu 228 tisíc korun. Loni při zhruba 900 kontrolách doměřila téměř 886 milionů korun, což je dvojnásobek oproti roku 2015.

Podnikatelé si ale stěžují, že berní úředníci často hledají sebemenší záminky, aby zpochybnili uplatněný odpočet na výzkum a vývoj. Loni tak neuznali odečet za více než 151 milionů korun.

(pel)