S politickou situací v ČR je nespokojeno 89 procent lidí, ukázal průzkum agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Podle výzkumníků jde o nejnižší hodnotu od začátku měření v roce 2014. Za poslední měsíc se spokojenost propadla o 12 procentních bodů.
„Aktuální únorová vlna odráží hodnocení situace po dalším zhoršení epidemiologické situace a po přijetí přísných opatření vládou. Hodnocení se v únoru propadlo o dalších 12 bodů, aktuálně tak kladně situaci hodnotí pouhých 11 procent občanů, což je s přehledem nové historické minimum,“ uvedli autoři výzkumu.
V té souvislosti zmínili, že od počátku měření v roce 2014 se spokojenost pohybovala kolem 30 procent. K největším výkyvům začalo docházet loni kvůli situace okolo koronavirové pandemie.
V březnu loňského roku došlo k mimořádnému nárůstu pozitivního hodnocení politické situace, které se vyšplhalo až k hladině 61 procent. Poprvé od začátku měření tak byla s politickou situací spokojena více než polovina občanů České republiky. Jednalo se o reakci na to, jak celou situaci tehdy vláda řešila.
Vysoké hodnocení přetrvalo ještě do dubna, kdy situace postupně vrcholila. Od května pak přicházelo postupné uvolňování restrikcí a situace se vracela k normálnímu stavu. Začala také sílit kritika opozice a s odstupem se také začalo s bilancováním celé situace. To se podle průzkumu projevilo v hodnocení politické situace, a tak od května můžeme pozorovat klesající míru pozitivního hodnocení.
V září a říjnu nastoupila 2. vlna nemoci covid-19, což se opět projevilo na hodnocení politické situace, tentokrát však negativně. V září se spokojenost s politickou situací propadla oproti srpnu o 10 procentních bodů. Kolem hladiny 30 procent se pak pohybovala až do listopadu.
Na začátku letošního roku se situace ohledně covid-19 začala opět zhoršovat. Vláda řešila kromě omezení a nouzového stavu také kompenzace a očkování. V hodnocení politické situace došlo v lednu k dalšímu výraznému propadu, ve srovnání s listopadem o 8 bodů.
Aktuální únorová vlna odráží hodnocení situace po dalším zhoršení epidemiologické situace a po přijetí přísných opatření vládou. Hodnocení se v únoru propadlo o dalších 12 bodů, aktuálně tak kladně situaci hodnotí pouhých 11 procent občanů, což je s přehledem nové historické minimum.
Propad hodnocení v posledních dvou měřeních je podle autorů výzkumu patrný napříč všemi sledovanými sociodemografickými skupinami. V lednu zaznamenali největší propad v hodnocení mezi mladými lidmi do 30 let a také mezi lidmi ve věku 45 až 59 let.
Relativně vyšší propad v hodnocení byl v lednu patrný také mezi lidmi se základním vzděláním, nebo vyučenými.
Únorové šetření ukazuje na pokračující propad mezi lidmi s nejnižším dosaženým vzděláním. Zdaleka největší propad v hodnocení je pak patrný mezi nejstaršími obyvateli, tedy lidmi staršími 60 let.
Propad v hodnocení politické situace se podle průzkumu projevil zejména při pohledu na voliče jednotlivých stran a hnutí, a to napříč politickým spektrem. Nejvýrazněji je to ale patrné mezi voliči vládních stran ANO a ČSSD a dále mezi příznivci KSČM, která vládu toleruje, a SPD.
Podporovatelé hnutí ANO patří přirozeně mezi nejspokojenější se současnou politickou situací, avšak i mezi nimi došlo k významnému poklesu kladného hodnocení, a to o 18 bodů z lednových 56 procent na únorových 38 procent.
Ve svém relativně kladném hodnocení ale zůstávají voliči ANO nyní osamoceni. Zatímco v lednu byli se situací ještě relativně spokojeni voliči ČSSD, aktuálně toto již neplatí. Právě mezi voliči ČSSD lze zaznamenat masivní propad v hodnocení, a to o 37 bodů z lednových 43 procent na současných 6 procent.
O 17 bodů pak pokleslo také hodnocení mezi příznivci KSČM, a to z 22 procent na aktuálních 5 procent. U voličů SPD pak vidíme pokles z 13 procent v lednu (a 32 procent v listopadu) na pouhá 2 procenta nyní. (pel)