Vysokorychlostní internet stále nemá třetina obcí v České republice. Zlepšit to mají evropské dotace. Na vybudování potřebné infrastruktury v odlehlých oblastech proto rozdělí ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 1 miliardu korun.
První výzvu k čerpání dotací na budování vysokorychlostních internetových sítí vypsal resort na jaře roku 2017. O dotace ale nebyl zájem, kvůli nevhodně nastaveným podmínkám se přihlásili jen tři zájemci.
Druhá výzva byla vypsáno v únoru letošního roku. MPO v ní obdrželo 40 žádostí o dotace v celkovém objemu 1,1 miliardy korun.
V současné době je podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) v ČR stále víc než 7000 takzvaných bílých míst, tedy sídelních oblastí bez vysokorychlostního internetu, což je jedna třetina všech obcí a jejich částí.
Připravovaná výzva má cílit na zhruba 3000 bílých míst. Vysokorychlostní internet podporuje stát podle ministra i jinak, využít lze například zvýhodněné finanční úvěry v programu Expanze prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky.
„Do roku 2023 bychom měli pokrýt všechna bílá místa. Bavíme se ale o 30 megabitech za sekundu (Mbit/s) a je docela možné, že v té době už budou zase vyšší požadavky, takže začneme tvořit novou mapu, která bude respektovat nebo reflektovat požadavky třeba na 100 megabitů za sekundu,“ řekl ministr.
Takzvaná bílá místa jsou ta, kde je vysokorychlostní přístup na internet možné zajistit na méně než 40 procentech adres.
MPO dále upozornilo, že v roce 2015 podnikatelé deklarovali, že vybudují infrastrukturu pro vysokorychlostní internet v 5806 základních sídelních jednotkách, vybudována však byla jen ve 2539 z nich.
Podle dřívějších představ ministerstva průmyslu měli vysokorychlostní internet dotovaný prostřednictvím Evropské unie dostat lidé žijící v „komerčně neatraktivních“ místech Česka na přelomu let 2018 a 2019. (pel)
„Evropské dotace“ příjemcům v České republice uhradili zejména daňoví poplatníci z těch členských států Evropské unie, jež jsou tzv. „čistými plátci“, tedy které z peněz získaných zdaněním svých občanů a svých firem odvádějí do rozpočtu EU více prostředků, než z kolik z tohoto rozpočtu čerpají pro svoji potřebu.
„Čistými plátci“ jsou v EU tyto státy: Německo, Itálie, Velká Británie, Francie, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Rakousko a Švédsko.