V Česku se prohlubují ekonomické a sociální rozdíly mezi regiony. Upozornila na to Evropská komise v pravidelné analýze jednotlivých členských států EU. Brusel vydal soubor rad, jak by ČR měla podpořit vlastní ekonomiku, i jak by mohla využívat miliardy z dotací.
„Bohatší regiony trpí nedostatkem dostupného bydlení a tlakem na předměstskou dopravní síť, v nejchudších oblastech je velmi slabé dopravní spojení, panuje demografický tlak, existuje sociální vyloučení a jen malé soustředění se na inovace,“ je napsáno v pracovním dokumentu EK.
Země by podle doporučení Bruselu měla využít nynější hospodářský růst k reformám. Mají se zaměřit především na investice do vzdělávání, zvyšování kvalifikace pracovníků, ale i na budování infrastruktury, digitálních sítí a podporu chudším regionům.
Pracovnímu trhu by pomohla dostupná předškolní péče a vyšší míra zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatel.
Materiál komise opakovaně zmiňuje otevírající se nůžky mezi rozvinutými a zaostávajícími regiony ČR. Komise výslovně zmiňuje narůstající rozdíly mezi Prahou nebo Brnem a méně rozvinutými regiony.
Některé problémy by mohly pomoci řešit i peníze z Evropské unie. Pětici široce definovaných cílů využití prostředků z fondů soudržnosti v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 Komise formulovala v příloze své každoroční analýzy hospodářské a sociální situace Česka.
Podle návrhu budoucího víceletého rozpočtu EU z loňského května by Česko mělo z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard korun) v cenách roku 2018.
(pel)
„Evropské dotace“ příjemcům v České republice uhradili zejména daňoví poplatníci z těch členských států Evropské unie, jež jsou tzv. „čistými plátci“, tedy které z peněz získaných zdaněním svých občanů a svých firem odvádějí do rozpočtu EU více prostředků, než z kolik z tohoto rozpočtu čerpají pro svoji potřebu.
„Čistými plátci“ jsou v EU tyto státy: Německo, Itálie, Velká Británie, Francie, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Rakousko a Švédsko.