Chartista Tomáš Hradílek drží hladovku na protest proti opětovné kandidatuře Miloše Zemana na Hrad. Hradílek je podle svých slov prý připravený i zemřít.
Protikomunistický disident a chartista Tomáš Hradílek hladoví a je připravený dokonce i zemřít. Protestuje tak proti opětovnému kandidování Miloše Zemana na prezidenta. Někteří lidé však mají obavy o jeho zdraví, a proto ho žádají, aby protestní hladovku ukončil.
Dvaasedmdesátiletý Hradílek od začátku listopadu přestal úplně jíst. Hladověním chce dosáhnout odstoupení Zemana od druhé kandidatury na post hlavy státu.
„Své nepřerušované striktní hladovění ukončím jedině tehdy, když Vy zrušíte svou opětovnou kandidaturu na funkci hlavy státu. Na světě se mi líbí a život mám velmi rád. Avšak svou zemi mám rád ještě více,“ uvedl v otevřeném dopise Miloši Zemanovi Hradílek.
Hradílek přiznal, že ho řada lidí od hladovky odrazuje. On je prý ale připravený přinést i nejvyšší oběť, tedy zemřít. Bývalý disident se pro tento radikální způsob protestu rozhodl navzdory tomu, že trpí cukrovkou druhého typu.
„Je třeba přinášet oběti,“ řekl.
Zeman, se kterým se Hradílek zná z porevolučních let, ho prý zklamal, protože rezignoval na kultivování a humanizování naší společnosti. V rozhovoru pro Impuls také řekl, že i kvůli současné hlavě státu zažíváme největší krizi demokracie od revoluce.
„Já jako zodpovědný občan prakticky celý život sledují společnost, ve které žiji a musím přiznat, že jsem od listopadu 89 nevnímal krizovější situaci, než je v současné době,“ uvedl Hradílek.
Vyhlášení hladovky souvisí mimo jiné s návštěvou Miloše Zemana v Olomouckém kraji, která je naplánována na tento týden. Při ní má Zeman vůbec poprvé navštívil Lipník nad Bečvou, Mohelnici a Zábřeh. Hradílek se chce zde s hlavou státu osobně sejít.
Otevřený dopis prezidentu České republiky, panu Miloši Zemanovi
Dobrý den, pane prezidente.
Předpokládám, že si na mne i po mnoha letech ještě vzpomenete. Od listopadu 1989 jsme se totiž setkávali na různých pracovních jednáních Koordinačního centra Občanského fóra, dále pak jako poslanci na půdě Federálního shromáždění ČSFR a po rozpadu Občanského fóra také na schůzích poslaneckého klubu Občanského hnutí.
Udivoval jste svými řečnickými schopnostmi, oceňoval jsem Váš významný podíl na zformulování volebního programu, se kterým Občanské fórum vyhrálo v České republice první svobodné volby, a vysoce jsem hodnotil Vaši vytrvalost, s níž jste ve Federálním shromáždění prosadil přijetí zákona, díky kterému se státní svátek „Den vítězství“ slaví v souladu se zeměmi západního civilizačního okruhu již 8. května. Tyto mé pozitivní zkušenosti s Vámi způsobily, že jsem také Vás v první přímé prezidentské volbě považoval za jednoho z volitelných kandidátů. Jednoznačně jsem však v obou volebních kolech upřednostnil pana Karla Schwarzenberga.
Jsem velmi rád, že jsem Vám nikdy nedal svůj hlas, neboť jste mne při výkonu Vaší funkce hluboce zklamal. Snad s výjimkou Vašeho vztahu ke státu Izrael a Židům vůbec neshledávám ve Vašich počinech a stanoviscích téměř nic zásadně pozitivního a postrádám u Vás skutečnou státnickou moudrost. Zcela jste, a dost možná, že vědomě, rezignoval na kultivování a humanizování naší společnosti, tedy na její zušlechťování. Právě nevtíravé a příkladné úsilí v této sféře já považuji za nezbytnou součást zdárného výkonu funkce prezidenta. Výsledky nedávných voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mne naplňují obavami, že se budete v součinnosti s čelními činiteli vítězné síly, vzešlé z těchto voleb, aktivně podílet na destrukci zavedeného ústavního systému naší zastupitelské demokracie.
Pane prezidente, v oblasti zahraničně politické jsem z Vašeho působení doslova zděšen. Ptám se, kam se vytratil Vámi důrazně proklamovaný eurofederalismus, proč oslabujete naše transantlantické vazby ve prospěch provýchodní orientace? Vždyť Vy svým konáním výrazně napomáháte tomu, aby východní velmocenská chapadla prorůstala celou naší zemí. A s tím se já jako zodpovědný občan nemohu a nesmím smířit.
Pane prezidente, s veškerou naléhavostí Vás proto žádám, abyste zrušil svou kandidaturu na Vaše druhé funkční údobí, neboť se obávám, že pokud budete opět zvolen, bude to neštěstí pro naši zemi, bude to znamenat další zpochybňování těch hodnot a ideálů, o jejichž naplňování zodpovědní občané usilovali a stále usilují. Abych zdůraznil závažnost svého požadavku, sděluji Vám své rozhodnutí, že od 1. listopadu 2017 přestávám přijímat jakoukoliv potravu. Své nepřerušované striktní hladovění ukončím jedině tehdy, když Vy závazně a nezvratně zrušíte svou opětovnou kandidaturu na funkci hlavy státu.
Na světě se mi líbí a život mám velice rád. Avšak svou zemi mám rád ještě více.
V Lipníku nad Bečvou 31. října 2017
Tomáš Hradílek
Signatář a bývalý mluvčí Charty 77
(pel)
