Prezident Miloš Zeman nepodepsal snížení daní zaměstnanců. Zákon označovaný jako „daňový balíček“ však přesto začne platit. Zeman totiž zákon nevetoval, pouze jej bez podpisu vrátil předsedovi Poslanecké sněmovny. Daňový balíček mj. snižuje sazbu příjmové daně zaměstnanců z dnešních zhruba 20 % na 15 procent. Zavádí současně progresivní sazbu 23 % na nejvyšší platy.
Součástí Zemanem nepodepsaného zákona je zrušení superhrubé mzdy a následné zavedení daňových sazeb ve výši 15 a 23 procent.
Prezident hned po schválení zákona Sněmovnou avizoval, že zákon nevetuje, ale ani nepodepíše.
Tím prezident umožnil, aby zákon začal platit.
Aby se tak stalo od začátku ledna 2021, jak zákonodárci předpokládali, musí zákon vyjít do konce roku 2020 ve Sbírce zákonů.
Předtím jej ještě musí podepsat premiér Andrej Babiš (ANO).
Zeman s vráceným zákonem, napsal předsedovi Sněmovny Vondráčkovi, že se rozhodl podpis pod zákon nepřipojit.
Nesouhlasí totiž s tím, že daňová změna může „prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu“.
„Uvedené změny zákona o daních z příjmů, spočívající ve snížení zdanění nejen v jedné, ale rovnou ve dvou úrovních, považuji za současné situace státu za projev snížené míry odpovědnosti,” napsal k vrácenému zákonu prezident Zeman.
Poslanci minulý týden ve Sněmovně podpořili pozměňovací návrh Senátu. Ten potvrdil daňové sazby 15 a 23 procent a změnil zvýšení základní daňové sleva na poplatníka z dosavadních 24 840 korun ročně na 27 840 korun v příštím roce a na 30 840 Kč v roce 2022.
Daňový balíček počítá také s finanční kompenzací obcím a krajům. Jim mají být výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy nahrazeny z 80 procent, a to zvýšením jejich výnosů z daní. (sfr)