Přinášíme souhrn informací o regulacích omezujících osobní, respektive podnikatelské svobody. V měsíci únoru jsme zaznamenali vývoj týkající se protikuřáckého zákona, EET nebo daňové reformy. Další regulace naleznete v článku.
Do hospod se možná vrátí kuřárny. Poslanci navrhli zmírnění protikuřáckého zákona
Do českých hospod by se mohly vrátit kuřárny. Poslanci předložili návrh, podle kterého by se mohli majitelé barů, kde se nepodává jídlo, sami rozhodnout o zákazu nebo povolení kouření. Novelu představili poslanec ODS Marek Benda, Mikuláš Ferjenčík (Piráti) a Patrik Nacher (ANO).
„Stávající podoba zákona je natolik přísná, že v jejím důsledku dochází k omezování podnikání a dokonce i společenského života. Negativní dopady se projevují především na venkově, kde bývá s provozem hospody spojen také provoz sálu, který slouží k pořádání setkání občanů, kulturních a společenských akcí,“ vysvětlil Benda.
Pod návrh se podle něj podepsalo 86 poslanců z osmi klubů s výjimkou poslanců KDU-ČSL. Poslanci navrhují povolit v restauracích, na sportovištích a v kulturních zařízeních zřízení kuřáren. Ty by mohly zabírat maximálně 30 procent plochy, měly vlastní odvětrávání, byly by bez obsluhy a nesměl by do nich nikdo mladší 18 let.
Dalším bodem návrhu je to, že v malých barech nebo výčepech o ploše do 80 metrů čtverečních by měli mít jejich majitelé možnost sami rozhodnout, zda jejich podnik bude kuřácký, nebo nekuřácký.
Ze zákona by měla být vypuštěna odpovědnost hospodského za prodej alkoholického nápoje osobě, která by posléze mohla vykonávat činnost ohrožující zdraví lidí nebo poškodit majetek.
Jourová chce regulovat Facebook a Twitter. Sociálním sítím jinak hrozí sankcemi
Eurokomisařka Věra Jourová tlačí na Facebook a Twitter. Americké sociální sítě podle ní musí urychlit snahu sladit své uživatelské podmínky s evropskou právní úpravou o ochraně spotřebitelů, jinak jim hrozí sankce. Dosavadní úpravy jsou podle Jourové stále nedostatečné.
Facebook, Twitter a Google+ představili změny svých pravidel, které měly odpovědět na požadavek Bruselu v návaznosti na četné stížnosti obětí podvodů na sociálních sítích. Podle Evropské komise však opatření Facebooku a Twitteru „řeší pouze částečně důležité otázky“. Nedostatky prý neodstranil zejména Twitter, naopak sociální síť Google+ navrhla změny, které se zdají být v souladu s unijními požadavky.
„Předpisy EU pro ochranu spotřebitele by měly být dodržovány, a pokud tak společnosti nečiní, měly by je postihnout sankce,“ uvedla Jourová.
Je podle ní nepřijatelné, proces není stále ještě ukončen a že trvá tak dlouho. Používání sociálních médií pro reklamu a obchodní aktivity podle Jourové znamená, že se musejí podřídit stejným pravidlům jako poskytovatelé služeb mimo internetovou sféru.
Evropská komise v dubnu 2018 zveřejní plán modernizace platné právní úpravy v oblasti ochrany spotřebitele a také způsoby jejího vymáhání. Už nyní mají orgány v zemích EU možnost společnosti pokutovat za porušení evropského práva.
Další vlna EET se zpozdí nejméně o rok
Další vlna EET měla začít platit od března 2018, zpozdí se ale nejméně o rok. Rozšíření se týká farmářských trhů, lékařů, advokátů nebo řemeslníků. Podle ministerstva financí může za zpoždění legislativní proces, uvedl deník Právo.
Ministerstvo financí navíc plánuje zavést povinnost evidovat daně pro zbývající podnikatele v jedné vlně, místo původně plánovaných dvou.
Babišova daňová reforma prolomí povinnost mlčenlivosti o klientech
Vládní daňová reforma, kterou připravuje mešinová vláda Andreje Babiše, prolomí povinnost mlčenlivosti o klientech. Banky, poskytovatelé platebních služeb, právní kanceláře, notáři, auditoři, exekutoři nebo finanční poradci totiž podle novely budou muset poskytnout daňové správě další údaje o svých klientech. U bank by šlo například o IP adresy počítačů nebo čísla mobilních telefonů.
Na problém upozornil server E15.cz.
„Pod rouškou evropské směrnice, podle níž by si měly národní orgány vyměňovat informace kvůli boji proti praní špinavých peněz a terorismu, se snaží česká daňová správa dostat k velmi citlivým údajům,“ řekl předseda výboru Marek Benda (ODS) s tím, že ve hře je mimo jiné ohrožení důvěry mezi advokáty či finančními poradci a jejich klienty.
Riziko zneužití je podle kritiků velké. Benda upozornil, že údaje o IP adresách, číslech mobilních telefonů, správě cizího majetku, advokátních úschovách nebo zprostředkování obchodů by mohly získávat i orgány obcí, měst a krajů, které vykonávají daňovou správu.
Předloha se nelíbí ani člence výboru za ANO, exministryni spravedlnosti Heleně Válkové.
Ministerstvo financí chce údaje využívat nejen pro mezinárodní spolupráci, ale sloužit mají také k rozkrývání karuselových a jiných daňových podvodů.
Milek chce povinný prodej českého zboží v obchodech
Agroministr zemědělství Jiří Milek (ANO) oprášil starý návrh ministerstva zemědělství na zavedení minimálního povinného objemu českého zboží v obchodech. Podle Milka je důležité nejdřív oživit české chovy prasat, aby se z nich mohly vyrábět české potraviny.
V minulosti o podobné normě mluvil tehdejší prezident oborových komor Miroslav Toman. Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) v minulosti upozorňoval, že jde o legislativně náročnou záležitost, situací se ale zabýval.
Aby mohlo dojít ke změně zákonů, musí podle Milka nejdřív vláda premiéra Andreje Babiše získat důvěru v Poslanecké sněmovně. Přesný limit, který by řetězce musely dodržovat, je pak podle něj záležitostí diskuse.
Zůstaly by podle něj zachovány výjimky pro specializované prodejny například francouzských sýrů či jiného zahraničního zboží. Norma by naopak platila pro velké obchodní řetězce.
Ministr také uvažuje o zavedení povinné minimální marže na potraviny, aby řetězce nemohly prodávat potraviny v akcích za nižší ceny, než jsou výrobní zemědělské.
Stát plánuje urychlit vyvlastňování. Soukromé vlastnictví v Česku má být zrušeno
Urychlení stavby silnic a železnic má přinést návrh „předběžné držby“. Ta by znamenala, že se může začít stavět na pozemku už ve chvíli, kdy se ještě majitel soudí o to, kolik za omezení vlastnických práv získá peněz. Na návrhu se na začátku února 2018 shodli zástupci všech sněmovních stran.
O rozhodnutí o předběžné držbě pozemku by mohl investor požádat při vyvlastňovacím řízení, aby mohl rychle zahájit stavební práce.
„Vlastně to znamená, že mohu stavět na vašem pozemku, i když jsem se s vámi ještě nedomluvil, a probíhá soudní spor o peníze, které dostanete. Říká se tomu eufemisticky předběžná držba, ale stavím na cizím pozemku bez dohody,“ uvedl šéf poslanců ODS a exministr dopravy Zbyněk Stanjura.
Pod návrh se podepsali zástupci všech stran ve Sněmovně, je tedy pravděpodobné, že zákon projde.
V příloze návrhu zákona je uvedeno sedmnáct dálnic, patnáct železničních tratí, železniční uzly v Praze, Brně a v Ostravě i čtyři plánované vysokorychlostní tratě (z Prahy přes Ostravu na polskou hranici, z Brna na slovenskou hranici, z Drážďan do Prahy a z Prahy do Berouna a Hořovic), kterých se nová pravidla omezující vlastníky mají týkat. Finální seznam se ale ještě nejspíš pozmění.
(pel)
