Poslanci přehlasovali prezidentské veto státního rozpočtu 2022 se schodkem 375 miliard korun. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Sněmovna přehlasovala veto prezidenta republiky Miloše Zemana k novele státního rozpočtu pro rok 2022 s navrhovaným schodkem 375 miliard korun. Prezidentovi vadilo, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla dřív přijata novela zákona o daních z příjmů.
Informovalo o tom ministerstvo financí.
„Novelizovaný rozpočet se schodkem 375 miliard je realitou, kterou přinesla Putinova válka na Ukrajině. Státní rozpočet se musí kvůli rostoucím cenám vypořádat s dodatečnými výdaji v čele s kompenzacemi vysokých cen energií, druhou mimořádnou valorizací penzí, příspěvkem pro rodiny s dětmi či historicky prvním nákupem plynu do státních hmotných rezerv. Při zachování vysoké investiční aktivity státu, která v pololetí o 14 procent přesáhla loňskou úroveň, považuji nový schodek za vyhovující kompromisní řešení,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Celkové výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 160,1 miliardy korun, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekává resort o 65,1 miliardy korun vyšší.
Schodek rozpočtu tak za celý rok vzroste o 95 miliard korun na 375 miliard korun. Ke konci října činil deficit hospodaření státního rozpočtu 286,7 miliardy korun.
Dodatečné výdaje rozpočtu reagují primárně na potřebu kompenzovat část negativních dopadů války na Ukrajině, zejména vysokou míru inflace, nárůst cen energií, a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva.
Rozpočtově nejvýznamnější položkou je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií ze státního rozpočtu, či podporu kotelen a centrálního vytápění.
V novele letošního rozpočtu bude na pomoc s cenami energií alokována celková částka 55,1 miliardy korun, konkrétně 18,5 miliardy korun na pomoc domácnostem s cenami energií (zejména tzv. úsporný tarif), 6,6 miliardy korun na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energií pro domácnosti a firmy a díky poslaneckému pozměňovacímu návrhu také 30 miliard korun na pomoc firmám v rámci dočasného rámce EU.
Novela rozpočtu dále zohledňuje potřebu zvládnout uprchlickou krizi z Ukrajiny. Například na humanitární dávku včetně mimořádné okamžité pomoci a na příspěvek pro solidární domácnost je v rozpočtu navíc 10 miliard korun.
Novelizovaný rozpočet pokrývá také historicky první nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv za 8,5 miliardy korun a financuje jednorázový příspěvek na dítě v celkové výši 8 miliard korun či druhou mimořádnou valorizaci penzí za 7,8 miliardy korun.
„Průměrný starobní důchod se díky třetí letošní valorizaci penzí zvýšil od září o dalších 700 korun a v roce 2022 tak přesáhne hranici 18 tisíc korun. Průměrně si tak důchodce oproti roku 2021 polepší o více než dva a půl tisíce měsíčně, což považuji lidsky za správné, neboť na tuto skupinu obyvatel dopadá zdražování velmi tvrdě,“ řekl Stanjura.
Na tři valorizace penzí v letošním roce půjde ze státního rozpočtu celkem zhruba 56 miliard korun.
O 30 miliard korun více je nově vyhrazeno v kapitole ministerstva průmyslu a obchodu na zajištění finančních prostředků pro podnikatelské subjekty v souvislosti s mimořádným růstem cen energií. V souvislosti s nutností zajistit dodatečné peníze na výplatu sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti pak došlo k navýšení kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí o 7 miliard korun.
„Dodatečných 45 miliard korun muselo být na výdajové straně do rozpočtu doplněno v průběhu projednání ve sněmovně primárně za účelem pomoci s cenami energií. Ty přitom kulminovaly v září, tedy až po červencovém schválení novely rozpočtu vládou,“ dodal Stanjura.
V kapitole ministerstva dopravy je vyhrazeno dodatečných 5 miliard korun pro SFDI na kompenzaci výpadku příjmů ze silniční a spotřební daně.
Zhruba o 5,2 miliardy korun bude posílen systém všeobecného zdravotního pojištění platbami za nové státní pojištěnce z Ukrajiny.
Resort místního rozvoje získá 2,8 miliardy korun navíc především na posílení dotačních titulů na vznik nových bytů, řešení dopadů živelních pohrom, obnovu místních komunikací a rozvoj cestovního ruchu.
V důsledku zvýšení existenčního a životního minima nejprve o 10 procent a následně o dalších 8,8 procenta se zvyšují některé dávky státní sociální podpory a hmotné nouze o 1,1 miliardy korun.
Na posílení českého vzdělávacího systému po přijetí ukrajinských dětí půjde 1,5 miliardy korun navíc a dodatečné peníze získá také Státní fond kinematografie na filmové pobídky (0,6 miliardy korun) či Národní sportovní agentura na neinvestiční dotace pro sportovní organizace (0,5 miliardy korun). (pel)
