Poslanecká sněmovna hlasovala o nereálném státním rozpočtu na rok 2021, zaútočila Národní rozpočtová rada. V pravidelné zprávě rada konstatovala, že příprava rozpočtu nerespektovala základní zásady, jako je úplnost a reálnost rozpočtové dokumentace. Upozornila navíc, že plánované snižování daní není aktuálně ani vhodné, ale ani potřebné.
Státní rozpočet ČR skončil v listopadu 2020 ve schodku 341,5 miliardy korun. Proti říjnu tak stoupl o dalších 67,5 miliardy korun.
Původně byl letos schválen rozpočet se schodkem 40 miliard korun, stejně jako v předchozím roce. Ten pak sněmovna kvůli koronavirové pandemii zrychleně zvýšila na 500 miliard korun.
Pro příští rok Babišova vláda schválila návrh státního rozpočtu ČR se schodkem 320 miliard korun. Definitivně budou poslanci schvalovat rozpočet v prosinci.
Vláda přitom počítá se zrušením superhrubé mzdy, ale dopad, resp. následné snížení příjmové daně není zahrnuto do aktuálního návrhu rozpočtu na rok 2021.
Národní rozpočtová rada se však i nadále domnívá, že zvolený koncept stimulace ekonomiky prostřednictvím výrazného snižování daně z příjmů fyzických osob je v současné situaci makroekonomicky nevhodný.
„Tyto úpravy byly navíc uskutečněny prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů, přičemž fiskálně nejvýznamnější z nich byl doprovázen kladným stanoviskem Ministerstva financí. Podpora takto významné změny ve zdanění však zároveň přinesla změnu základních parametrů zákona o státním rozpočtu. Poslanecká sněmovna tak byla nucena hlasovat o státním rozpočtu, jehož ukazatele byly nereálné,“ uvedla rada.
Ze schválení daňového balíčku tak podle rady jasně vyplývá mnohem větší výpadek daňových příjmů, než se původně předpokládalo.
„Na základě výše uvedeného tedy Národní rozpočtová rada apeluje na to, aby nebyla podceňována role neformálních, ale dlouhodobě osvědčených pravidel,“ píše se ve zprávě.
Výše uvedený přístup se podle rady bohužel odráží i v dalším rozvolnění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který sněmovna schválila v rámci daňového balíčku také.
„Bohužel tak přetrvává přístup, kdy místo přizpůsobování veřejných rozpočtů fiskálním pravidlům, jsou fiskální pravidla naopak rozmělňována dle aktuální potřeby vlády. Dochází tak ke snižování účinnosti samotného institutu fiskálních pravidel, což zvyšuje pravděpodobnost problémů veřejných financí ve střednědobém horizontu,“ varovala rada.
Národní rozpočtová rada se navíc i nadále domnívá, že zvolený koncept stimulace ekonomiky prostřednictvím výrazného snižování daně z příjmů fyzických osob je v současné situaci makroekonomicky nevhodný.
„Pokud by nicméně mělo dojít ke snižování zdanění práce, což je z hlediska konkurenceschopnosti ekonomiky dlouhodobě žádoucí, podstatně lepší cestu představuje snižování zatížení zákonným pojistným, které je v České republice v mezinárodním srovnání nadprůměrné. Naproti tomu u daně z příjmů fyzických osob je tomu naopak,“ míní rada ve stanovisku.
Za významný problém považuje NRR rovněž to, že takto masivní snižování daní bez významnější kompenzace na výdajové straně přiblíží datum kolize s tzv. dluhovou brzdou, která stanovuje maximální přípustný poměr dluhu sektoru veřejných institucí k HDP na 55 %. (pel)
Státní rozpočet na rok 2021 bude příští rok kvůli superhrubé mzdě schvalován znovu
Rozpočtová rada rozcupovala návrh na zrušení superhrubé mzdy: Má chyby a prohloubí deficit
Státní rozpočet skončil v listopadu ve schodku 341 miliard. Zvýšil se o dalších 67 miliard