Zpřístupnění programů na podporu ekonomiky všem firmám a osobám samostatně výdělečně činným, které se potýkají s problémy v důsledku pandemie COVID-19 a zavedených ochranných opatření, požaduje Českomoravská asociace podnikatelek a manažerek (ČMAPM). V otevřeném dopise zaslaném premiérovi žádá také o odklad zaplacení daní do příštího roku, jednorázové finanční dotace malým, středním podnikům a OSVČ a poskytnutí úvěrů s minimálními či nulovými úroky. 

Informovala o tom Kateřina Haring, prezidentka asociace sdružující přes 160 členek, podle níž je ženské podnikání v Česku momentálně velmi ohrožené.

„Jsme zvyklé nespoléhat na cizí pomoc, ale pomáhat si navzájem a podporovat i své okolí. Celkem dáváme práci 25 tisícům lidí v celé České republice a svými pozitivními podnikatelskými příklady ukazujeme dalším ženám cestu, jak být samostatné a nezatěžovat sociální systém,“ napsala prezidentka Haring v dopise.

„Nicméně v této situaci si již samy nepomůžeme, protože právě z rozhodnutí vlády jsme musely uzavřít provozy, dát lidi na home office a pozastavit naši činnost.  Máme výpadky v platbách, které jsou způsobeny mnohdy již druhotnou platební neschopností,“ doplnila.

Podle Haring už ztráty v činnosti členek asociace, které provozují především malé a střední podniky, přesahuje půl miliardy korun.

Podle asociace v prvních dvou programech COVID, které byly spuštěny přes Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, žádná z členek na půjčku nedosáhla, respektive některé členky nemají doposud ani odpověď na své žádosti z první vlny.

Druhá vlna byla zastavena po dvou hodinách od spuštění. Podle Haring „nebyla ani šance za dvě hodiny požadované dokumenty vyplnit“.

„Navíc COVID II je zaměřen pouze na regionální firmy. Podpora pro firmy se sídlem v Praze zatím není jasná.  Dále se ukazuje, že podmínky deklarovaného bezúročného úvěru jsou složité a plné limitujících prvků, a právě malé společnosti na ně nemají šanci dosáhnout. Máme za to, že podmínky úvěrů by měly být mnohem příznivěji nastaveny tak, aby se opravdu dostalo na všechny firmy, které jsou nyní v nouzi,“ uvedla asociace v dopise.

Také podle včerejší tiskové zprávy Sociologického ústavu AV ČR (oddělení genderu a sociologie) patří mezi skupiny výrazně ohrožené dopady epidemie a následnými ochrannými opatřeními z hlediska genderu právě ženy.

„Podstatný rozdíl v dopadech na trh práce z hlediska genderové rovnosti mezi krizí v roce 2008 a dneškem spočívá v tom, že nyní se uzavírají provozovny osobních služeb, restaurace, hotely – tedy místa, kde pracují převážně ženy. Například mezi průvodci a průvodkyněmi v cestovním ruchu, tedy extrémně postiženém odvětví, je 80 procent žen, mezi recepčními v hotelích a dalších rekreačních zařízeních je 83 procent žen a jejich průměrné mzdy tvoří pouze 81 procent průměrných mezd mužů, kteří tuto práci vykonávají,“ uvádí se v tiskové zprávě Sociologického ústavu AV ČR.

„Do situace se promítá také to, že ženy mnohem častěji zůstaly doma s dětmi po uzavření škol a školek. Pokud jsou zaměstnané, sníží se jejich příjem minimálně o 40 procent, pokud pracovaly jako OSVČ či ve švarcsystému, může to pro ně znamenat kompletní výpadek příjmů. Je pravděpodobné, že návrat na trh práce pro ně bude velmi náročný – projeví se ztráta klientely, vypovězení nájmů či zadlužení. Nejvíce se situace dotkne matek samoživitelek,“ doplňuje tisková zpráva ústavu Akademie věd.

Vzhledem k výše uvedeným důvodům ČMAPM navrhuje následující opatření:

– Zpřístupnění všech doposud vyhlášených koronavirových programů na podporu ekonomiky všem firmám a OSVČ postižených opatřeními v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, které o to požádají, a to jednoduchým formulářem, na jehož základě by se dostaly k navrhovaným podporám ze strany státu.

– Daňové prázdniny: odklad zaplacení daně ze zisku za minulé období a zrušení či odložení z toho vyplývajících zálohových plateb na daň do 30.6. 2021, odložení plateb daně silniční.

– Jednorázové finanční dotace malým a středním podnikům i OSVČ ve výši 10 procent z jejich loňského obratu nebo ve výši 1/12 z loňského obratu za každý započatý měsíc, kdy budou trvat nouzový stav a omezení možnosti podnikaní.

– Úvěry, záruky či konsolidace všech firemních půjček těmito způsoby: převzetí úvěrů záruční bankou, a to s nulovou nebo minimální úrokovou sazbou nebo poskytnutí půjčky od státu na vyrovnání plateb s minimálním nebo nulovým úrokem nebo poskytnutí záruky za výhodných podmínek pro všechny žadatele.

– Využít tuto dobu na poskytnutí investic cílených do inovací a získání technologií pro firmy, které by tak následně umožnily ekonomický růst a větší konkurenceschopnost s minimálním úrokem a odkladem splátek na dobu, kdy se ekonomika dostane z krize.

– Realizovat toto financování ve spolupráci centrálních a regionálních institucí a úřadů. To vše co nejplošněji a s minimální administrativní zátěží. (pel)