Vláda vypočítala, že v ČR loni došlo ke snížení byrokratické zátěže podnikatelů. Mnozí podnikatelé s tím však nesouhlasí. Podle předsedy Podnikatelských odborů již státní kontrola podnikání v ČR připomíná totalitní režimy.
Byrokratická zátěž podnikání v ČR se podle vlády v roce 2016 snížila a to i navzdory zavedení EET či kontrolnímu hlášení k DPH. Vyplynulo to z vládou schváleného materiálu o loňském snižování administrativní zátěže podnikatelů. V roce 2016 prý došlo ke snížení administrativní zátěže podnikatelů v ČR o 31,49 % oproti roku 2005. Podnikatelé ale tvrdí opak. Ke snižování zátěže prý reálně nedochází.
Vládou schválený materiál o snižování byrokratické zátěže podnikatelů uvádí výpočet celkové administrativní zátěže podnikatelů v ČR, který byl prováděn v rámci „Přeměření administrativní zátěže podnikatelů“ neboli „Přeměření 2016“.
Celková administrativní zátěž podnikatelů (AZP) vyplývající z právních předpisů, respektive informačních povinností dopadajících na podnikatele, představovala v roce 2016 podle vládního materiálu částku: 71 095 478 958 Kč / rok (tj. průměrná cena 180,13 Kč/hod.).
„Z výsledků Přeměření 2016 vyplývá, že se celková administrativní zátěž v porovnání s rokem 2005 snížila o 31,49 %. Zároveň došlo ke snížení počtu informačních povinností o 675 na současných 1 493 informačních povinností,“ uvedla vláda.
„Z výsledků Přeměření 2016 vyplývá, že se celková administrativní zátěž v porovnání s rokem 2005 snížila o 31,49 %. Zároveň došlo ke snížení počtu informačních povinností o 675 na současných 1 493 informačních povinností.“
Více než polovina stávajících povinností prý vyplývá z národní legislativy, „ostatní povinnosti vznikají na základě směrnic a nařízení EU,“ konstatovala vláda ve svém nedávno schváleném materiálu, který vypracovalo a předkládalo Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Výpočet administrativní zátěže
Z výsledků materiálu vyplynulo, že informační povinnost dopadá na podnikatele nejvíce u resortu Ministerstva zemědělství a u resortu Ministerstva průmyslu, přičemž z velké části se jedná o povinnosti vyplývající ze směrnic EU, a dále u resortu Ministerstva spravedlnosti (povinnosti v důsledku úprav obchodního práva).
Z „výpočtu“ celkové administrativní zátěže podnikatelů pro informační povinnosti v Přeměření 2016 také vyplynulo, že podle vypočítané celkové AZP patří mezi nejvíce zatěžující oblasti placení daní (s AZP ve výši 40,6 mld. Kč/rok) a podmínky podnikání (s AZP 11,3 mld. Kč/rok).
Na třetím místě byla oblast ochrana spotřebitele (s AZP 7,1 mld. Kč/rok), která souvisí se zvýšeným tlakem na ochranu práv spotřebitelů, jak ze strany EU, tak i ČR.
O něco nižší „vypočítaná“ administrativní zátěž na podnikatele dopadá v oblastech jako jsou vstup do podnikání, vydávání povolení, registrace majetku, ekologické požadavky, požadavky na výrobce, vnitřní trh a veřejné zakázky.
Administrativní zátěž podnikatelů (AZP) v ČR v roce 2016:
Zdroj: Informace o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2016 (MPO, červenec 2017) |
Podle Ministerstva průmyslu se cíle na snižování byrokratické zátěže podnikání daří úspěšně plnit. Z vládou schváleného materiálu MPO například vyplynulo, že:
• „do konce roku 2015 se podařilo zrealizovat 62 opatření na snížení zátěže podnikatelů a cíl byl dosažen“
• „v průběhu roku 2016 pracovaly resorty na 27 opatřeních, jejichž realizaci měly naplánovanou, a dle zadaného úkolu bylo zrealizováno nové přeměření administrativní zátěže podnikatelů (dále jen „Přeměření 2016″) ve spolupráci s dotčenými resorty.“
MPO se v materiálu také odvolává na pomoc, která při řešení administrativní zátěže přichází z Bruselu.
„Problematice administrativní zátěže podnikatelů věnuje velkou pozornost také Evropská komise. Aktuálně pracuje Evropská komise s právními předpisy vydávanými na úrovni EU s odkazem na tzv. program REFIT (Regulatory Fitness and Performance), který byl schválen v roce 2012,“ uvedlo ministerstvo.
Podotklo také, že již 19. května 2015 rozhodla Evropská komise o vytvoření platformy REFIT jako součást balíčku k problematice zlepšování právní úpravy EU.
„Účelem platformy REFIT je usnadnit dialog s členskými státy a zúčastněnými stranami v otázkách snižování regulatorní zátěže u právních předpisů EU,“ stojí v „antibyrokratickém“ materiálu MPO, který schválila vláda.
Informace z materiálu MPO o úspěšném snižování byrokracie dopadající na podnikání v ČR:
|
MPO a podnikatelé
MPO v materiálu také pochválilo údajnou spokojenost podnikatelů se snižováním zátěže.
„Podnikatelé nejkladněji hodnotili výběr opatření zaměřených na pokračování elektronizace veřejné správy, digitalizaci mnoha právních předpisů, elektronizaci formulářů a snahu o sdílení dat mezi jednotlivými subjekty státní správy tak, aby nedocházelo k duplicitnímu sběru.“
A vyzdvihlo dobrou úroveň spolupráce s podnikateli.
„V průběhu roku 2016 se opět potvrdila dobrá spolupráce veřejné správy a podnikatelských svazů či asociací při snahách o redukci nadbytečné zátěže při podnikání. Z tohoto důvodu bude v této spolupráci pokračováno i v dalším období prostřednictvím Expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů.“
„Monitorování agendy snižování administrativní zátěže při podnikání prostřednictvím opatření se prokazuje jako vhodný nástroj, který vyhovuje resortům a dokáže lépe reagovat na potřeby podnikatelů.“
„Monitorování agendy snižování administrativní zátěže při podnikání prostřednictvím opatření se prokazuje jako vhodný nástroj, který vyhovuje resortům a dokáže lépe reagovat na potřeby podnikatelů,“ konstatoval úřad.
Přesto však MPO uznalo, že snižování administrativní zátěže podnikatelů naráží na určité limity a tedy, že administrativní zátěž fakticky nelze absolutně zredukovat…
„Většina resortů s vědomím snižovat administrativní zátěž podnikatelů činí i nadále kroky k její redukci. Ne vždy však lze plánované kroky vedoucí ke snížení zátěže naplnit v plném rozsahu, a to například z důvodů ochrany veřejného zájmu, bezpečnosti, výběru daní, ochrany občanů, zdraví občanů apod. (týká se zejména právních předpisů v gesci Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva financí, Ministerstva obrany či Ministerstva zdravotnictví). Svou nezastupitelnou roli hraje také aktuální politická situace v zemi,“ zdůraznilo Ministerstvo průmyslu.
Podnikatelé: Ke snižování zátěže nedochází
Nesouhlasný názor podnikatelů se závěry antibyrokratického počínání MPO, respektive vlády, tlumočil například Radomil Bábek, předseda Podnikatelských odborů.
Podle něho reálně nedochází k snižování administrativní zátěže podnikatelů. Vláda, respektive Ministerstvo průmyslu a obchodu sice deklarují snižování administrativní zátěže podnikatelů každým rokem.
„Opakovaně se nám snaží namluvit, že se nám, podnikatelům a živnostníkům, žije lépe a lépe. Kdyby platily každoroční vládní výstupy, tak bychom už netrpěli žádnou byrokratickou zátěží,“ prohlásil Bábek.
„Vládou naměřené snížení administrativní zátěže je chiméra, nebo přání, jež je otcem myšlenky, či dokonce to může být bohapustá propaganda.“
Ten ale tvrdí, že podnikatelé a živnostníci jsou každým rokem zavaleni dalšími novými předpisy a povinnostmi.
„Vládou naměřené snížení administrativní zátěže je chiméra, nebo přání, jež je otcem myšlenky, či dokonce to může být bohapustá propaganda. Pokud už dojde občas k odstranění nějakého předpisu či podmínky, pak jsou vždy rychle nahrazeny několika jinými,“ zdůraznil.
Celé prostředí předpisů a podmínek pro podnikání je podle něho nastaveno tak nepřehledně a složitě a v takovém množství, že nad podnikatelem stále visí hrozba sankcí, „protože je nemožné mít v tomto marasmu vše v pořádku“.
Stát prý navíc „rád vymýšlí ohromné pokuty za každou drobnost“.
„Každý úřad, i ten sebezbytečnější, musí potvrzovat svou potřebnost, a tu potvrzuje tím, že vymýšlí nové a nové dotazníky, vydává nové vyhlášky a „zpřesnění“ (rozuměj zpřísnění) podmínek podnikání, podniká další a ještě více zatěžující kontroly.“
Bábek poukázal na to, že podle údajů Světového ekonomického fóra má Česká republika nejvyšší byrokratickou zátěž v Evropě.
„Nedivil bych se, kdybychom v tomto byli mistry světa,“ podotkl Bábek.
„Začíná převažovat kontrola a moc státu nad podnikáním, tedy stav, který je typický pro autoritářské a totalitní režimy.“
Ten za nejhorší současnou administrativní zátěž podnikatelů označil EET a především kontrolní hlášení. Nelze však prý vytrhovat cokoli z kontextu.
„Problémem podnikatelů nejsou jednotlivé předpisy či podmínky, ale přístup státu k podnikání a podnikatelům jako celek. Tento postoj státu, tedy úřadu a úředníků se dá shrnout pod společné heslo: Co bychom jim tak ještě vymysleli? Čím bychom jim tak ještě znepříjemnili život?,“ prohlásil Bábek.
Podle jeho názoru už pojem „regulace podnikání“ nevystihuje skutečnou podstatu státních zásahů v ČR.
„Začíná převažovat kontrola a moc státu nad podnikáním, tedy stav, který je typický pro autoritářské a totalitní režimy. Vím, že to mnoha lidem bude připadat nadsazené, ale do podnikání malých podnikatelů a živnostníků dnes skutečně stát zasahuje takovou měrou, že už přestávají být nezávislými a svobodnými,“ doplnil Bábek.
Více o problematice zátěže podnikatelů v ČR čtěte ZDE:
Česko je v časové náročnosti daní až na 26. místě v Evropě. Firmě seberou daně 234 hodin
