Obyvatel v ČR během prvního čtvrtletí přibylo o 23 100 na 10,85 milionu. Víc lidí zemřelo, než se narodilo. Přírůstek zajistila zahraniční migrace, především z Ukrajiny, především se jednalo o lidi s udělenou dočasnou ochranou týkající se válečného konfliktu. Jejich stěhováním v Česku přibylo 31 333 lidí.
Narodilo se o 8 242 méně dětí, než bylo zemřelých. Data zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Během prvního čtvrtletí letošního roku se do České republiky ze zahraničí přistěhovalo celkem 41,3 tisíce osob. Ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2022, kdy k nám přišla téměř 150tisícová migrační vlna z Ukrajiny, to byl sice počet pouze čtvrtinový, oproti předchozím letům ale zůstal počet přistěhovalých vysoký,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky.
ČSÚ také uvedl, že přibližně tři čtvrtiny přistěhovalých lidí jsou občané Ukrajiny. Další nejpočetnější skupinou imigrantů byli Slováci se čtyřmi procenty. Naopak lidí vystěhovalých do zahraniční úřad eviduje přes 10 000.
Ti, kteří získali v souvislosti s válkou na Ukrajině dočasnou ochranu v ČR, nebyli ještě loni kvůli nedostatku informací o počtech uprchlíků v bilancích zahrnuti.
„Předběžné údaje o pohybu obyvatel roku 2022 nezahrnovaly občany Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou, neboť v té době svým charakterem pobytu nenaplňovali definici dlouhodobého obvyklého pobytu v ČR,“ řekla Němečková
Od letošního března je již statistici započítávají. Aktualizovali také i předběžné loňské statistiky. Novela zákona zvaného lex Ukrajina, která umožnila uprchlíkům požádat o prodloužení pobytu poskytla přesnější údaje o počtu migrantů v ČR.
„Do definitivních dat o obyvatelstvu v roce 2022 byli započteni ti uprchlíci, kteří požádali o prodloužení dočasné ochrany i po březnu 2023, vyjádřili tím totiž záměr zůstat v ČR dlouhodoběji,“ dodala.
Víza dočasné ochrany majitelům otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Meziroční pokles porodnosti započal na počátku roku 2022 a nadále pokračuje. Během ledna až března se živě narodilo 22 000 dětí, což meziročně 11 % méně. Necelá polovina dětí se narodila mimo manželství.
„Z pohledu pořadí dítěte se relativně nejméně snížil počet prvorozených (o 8 %), naopak nejvýrazněji počet dětí ve třetím či vyšším pořadí (o 18 %). 49,2 % dětí se narodilo mimo manželství,“ upozornili statistici.
Zemřelo 30 300 lidí, což je o 1 900 méně než ve stejném období loňského roku.
Do manželství během ledna až března vstoupilo 3 500 párů, o tisíc méně než loni.
Nejvíce obyvatel přibylo v prvním čtvrtletí ve středních Čechách, a to 5 239 obyvatel. Zůstávají nejlidnatějším krajem, na konci března zde žilo 1 444 630 lidí.
Druhým krajem s nejvyšším počtem obyvatel je Praha, kde v letošním prvním čtvrtletí přibylo zhruba 8 300 lidí a na konci března žilo v metropoli 1,37 milionu lidí.
V Jihočeském kraji za 1. čtvrtletí přibylo 808 obyvatel, a to díky migraci. V regionu žilo k 31. březnu 653 111 lidí. Víc lidí zemřelo, než se narodilo. Vyšší počet obyvatel hlásí i Liberecký kraj, který měl na konci března 449 913 obyvatel, o 736 víc než na začátku roku.
Obyvatel přibylo i na Vysočině. Dětí se narodilo méně než bylo zemřelých. K 31. 3. podle ČSÚ v kraji žilo 515 712 lidí. Počet obyvatel Královéhradeckého kraje za první čtvrtletí letošního roku také stoupl, a to o 479 na 555 746.
Obyvatelé přibyli i v Pardubickém kraji. Jejich počet letošním prvním čtvrtletí se zvýšil o 590 lidí na 529 351. V Plzeňském kraji přibylo za první 3 měsíce 2 409 obyvatel. Na konci března jich tam žilo 607 797.
Počet obyvatel Karlovarského kraje se v prvním čtvrtletí po mnoha letech zvýšil o 951. V kraji žilo na konci března 294 546 lidí. V Olomouckém kraji v 1. čtvrtletí díky migraci vzrostl počet obyvatel o 297 na 632 099. V kraji letos do března více lidí zemřelo, než se narodilo.
V Ústeckém kraji se jako v jediném počet obyvatel snížil. Ke konci března žilo na Ústecku 812 153 lidí, včetně těch, kteří dostali dočasnou ochranu kvůli válce. Pokles oproti konci roku je o 184. (at)