Počet neschopenek v ČR zůstává i nadále vysoký. Lidé jsou nemocní víc než před covidem. (Ilustrační foto)

Počet neschopenek v Česku je nadále vysoký. Lidé jsou nemocní víc než před covidem. Během první poloviny roku 2023 chybělo kvůli dočasné pracovní neschopnosti v práci každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc.

Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.

Celkem bylo v prvním pololetí roku 2023 hlášeno 1,33 milionu případů pracovní neschopnosti. Ženy hlásily 739 tisíc neschopenek, což bylo o čtvrtinu více než muži (150 tisíc více).

Pracovní neschopnost byla důsledkem celkem 1,22 milionu neschopenek. V porovnání s prvním pololetím roku 2019, které předcházelo pandemii covid-19, se tento počet zvýšil o 40 %. U mužů vzrostl o 34 % (134 tisíc případů), u žen o 44 % (214 tisíc).

„V přepočtu na 100 nemocensky pojištěných bylo v první polovině letošního roku evidováno 28 nově hlášených případů pracovní neschopnosti, tedy o 7 více než ve stejném období roku 2019. Tento ukazatel vzrostl ve všech odvětvových sekcích,“ informovala Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Největší nárůst byl zaznamenán u pojištěnců pracujících ve vzdělávání, kde se počet neschopenek na 100 nemocensky pojištěných v daném období zvýšil o 16 případů, dosahujíc hodnoty 36.

Naopak počet neschopenek způsobených pracovními úrazy meziročně klesl. V období od ledna do června roku 2023 bylo vystaveno celkem 22 tisíc neschopenek, což bylo přibližně tisíc méně než ve stejném období roku 2022 a roku 2019.

Došlo také ke 42 smrtelným pracovním úrazům, což bylo o dva více než v předchozím roce. Téměř 400 pracovních úrazů bylo závažných a vyžadovalo alespoň pětidenní hospitalizaci.

Během první poloviny roku 2023 strávili pojištěnci na nemocenské více než 42,4 milionu dnů, z toho 36,5 milionu dnů z důvodu nemoci. Ženy byly kvůli nemoci na neschopence téměř o třetinu více dnů než muži. Počet strávených dnů z důvodu nemoci nebo úrazu se v porovnání s prvním pololetím roku 2019 zvýšil o 2,0 %.

Zatímco během období pandemie covid-19 došlo k zkrácení průměrné doby trvání pracovní neschopnosti z důvodu velkého množství krátkodobých neschopností zahrnujících karantény, v prvním pololetí roku 2023 došlo k jejímu prodloužení. Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti se zvýšila z 25 dnů v prvním pololetí roku 2022 na 32 dnů v prvním pololetí roku 2023.

Během první poloviny roku 2023 bylo pojištěncům vyplaceno nemocenské ve výši 17 miliard Kč, což představuje meziroční pokles o 4 %, ale zároveň nárůst o téměř čtvrtinu ve srovnání s prvním pololetím roku 2019. (sfr)

PLNÝ TEXT ZPRÁVY ČSÚ:

Počet neschopenek zůstává i nadále vysoký (2. 11. 2023)

Během první poloviny roku 2023 chybělo kvůli dočasné pracovní neschopnosti v zaměstnání každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných, tedy zhruba každý dvacátý. Oproti období před epidemií onemocnění covid-19 vzrostl denní stav osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Na neschopence strávili obyvatelé Česka během 1. poloviny letošního roku více než 42 milionů dnů.

V 1. pololetí roku 2023 bylo nahlášeno celkem 1,33 milionu případů pracovní neschopnosti. Ženy nahlásily 739 tisíc neschopenek, o čtvrtinu (150 tisíc) více než muži. Pro nemoc bylo vystaveno celkem 1,22 milionu neschopenek. Ve srovnání s 1. pololetím 2019, což bylo období před epidemií onemocnění covid-19, se tento počet zvýšil o 40 %. U mužů vzrostl o 34 % (134 tisíc případů), u žen o 44 % (214 tisíc).

„V přepočtu na 100 nemocensky pojištěných bylo v první polovině letošního roku evidováno 28 nově hlášených případů pracovní neschopnosti, tedy o 7 více než ve stejném období roku 2019. Tento ukazatel vzrostl ve všech odvětvových sekcích,“ uvedla Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Nejvíce rostl u pojištěnců působících ve vzdělávání, kde se počet neschopenek na 100 nemocensky pojištěných ve zmiňované době zvýšil o 16 případů, když v 1. pololetí roku 2023 dosáhl hodnoty 36.

Oproti tomu počet neschopenek pro pracovní úraz meziročně poklesl. Od ledna do června roku 2023 jich bylo vystaveno celkem 22 tisíc, tedy přibližně o tisíc méně než ve stejném období roku 2022 i roku 2019. Došlo rovněž ke 42 smrtelným pracovním úrazům, což bylo meziročně o dva více. Téměř 400 pracovních úrazů bylo závažných a vyžádalo si nejméně pětidenní hospitalizaci.

V 1. pololetí 2023 strávili pojištěnci na nemocenské 42,4 milionu dnů, z toho 36,5 milionu z důvodu nemoci. Ženy byly na neschopence kvůli nemoci téměř o třetinu dní více než muži. Počet prostonaných dnů z důvodu nemoci či úrazu se v porovnání s 1. pololetím 2019 zvýšil o 2,0 %.

Zatímco během covidového období se z důvodu velkého množství krátkodobých neschopností pro nemoc, včetně karantén, průměrná délka trvání pracovní neschopnosti snižovala, v 1. pololetí 2023 došlo k jejímu prodloužení. Z 25 dnů v 1. pololetí 2022 na 32 dnů o rok později.

Za 1. pololetí 2023 bylo pojištěncům vyplaceno nemocenské ve výši 17 miliard Kč, meziročně o 4 % méně, avšak o necelou čtvrtinu více v porovnání s 1. pololetím 2019.