Inflace v ČR se meziročně zvýšila na 2 procenta, současný vývoj přibližuje konec intervencí ČNB.
Ceny v České republice stouply meziročně o 2 procenta. Za růstem nejvíce stojí ceny potravin a pohonných hmot. Vliv mají také rostoucí mzdy, kvůli kterým rostou ceny služeb. Současný vývoj inflace přibližuje konec intervencí ČNB.
Ceny v Česku v prosinci loňského roku meziročně vzrostly o dvě procenta a inflace se tak pohybuje na úrovni, kterou Česká národní banka (ČNB) má jako svůj cíl. Na centrální banku tak vzroste tlak, aby přestala oslabovat kurz koruny.
V prosinci spotřebitelské ceny rostly meziročně o dvě procenta a oproti listopadu vzrostly o 0,5 procenta, vyplynulo z dat Českého statistického úřadu.
V meziročním srovnání byla inflace na stejné úrovni naposledy na přelomu let 2012 a 2013, když v lednu 2013 klesla na 1,9 procenta z předchozích 2,4 procenta.
Za celý loňský rok stouply spotřebitelské ceny v Česku v průměru o 0,7 procenta, což je nejvíc za poslední tři roky. V roce 2015 činila průměrná míra inflace 0,3 procenta.
Podílelo se i EET
Za prosincový růst inflace mohou především zvyšující se ceny potravin a pohonných hmot. Zatímco v prvních deseti měsících roku tyto položky tlačily inflaci směrem dolů, od listopadu už rostou.
Například zelenina byla v prosinci meziročně o 41,5 procenta dražší, čerstvé máslo zdražilo o pětinu a vejce o 13,7 procenta. Cena pohonných hmot vzrostla v průměru o 4,3 procenta. Inflaci směrem vzhůru posouvají i třeba ceny v restauracích (růst o 4,7 procenta).
„V prosinci zavedená elektronická evidence tržeb se stala katalyzátorem zvyšování cen v restauracích. Podle našeho odhadu přibližně 20 procent restaurací zvedlo v prosinci ceny průměrně o 10 procent. To představuje šok ve výši 0,2 procent do jádrových cen,“ uvedl Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.
Analytici očekávají, že inflace se v blízkosti dvou procent bude pohybovat i v celém roce 2017 a nad hranici dvou procent se růst inflace může dostat již v prvních měsících roku.
„Naše odhady ukazují, že již v únoru inflace přesáhne dvě procenta,“ řekl Vejmělek.
Intervence pravděpodobně skončí ve 2. čtvrtletí
Česká národní banka přitom ve své poslední prognóze z listopadu čekala inflaci na dvou procentech až v půlce roku.
Někteří ekonomové včetně Vejmělka tak jsou přesvědčeni, že ČNB s intervencemi přestane již ve druhém čtvrtletí roku 2017, i když centrální bankéři stále říkají, že ukončení kurzového závazku vidí nejpravděpodobněji v půlce roku.
„Vzhledem k příznivému ekonomickému růstu a stabilnímu inflačnímu výhledu kolem dvou procent ukončí ČNB svůj kurzový závazek ve druhém čtvrtletí tohoto roku,“ uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank.
Opatrnější jsou například ekonomové v Raiffeisenbank. ČNB podle nich potřebuje, aby se inflace pohybovala v blízkosti dvou procent po nějakou dobu, a zároveň si ČNB potřebuje být jistá, že jakmile jednou opustí kurzový závazek, nebude potřeba ho v nejbližších měsících znovu zavést.
„I proto očekáváme, že spíše než ve druhém čtvrtletí přistoupí ČNB k opuštění kurzového závazku v druhé polovině roku,“ sdělila Daniela Milučká, makroekonomická analytička Raiffeisenbank.
Že by naopak centrální banka překvapila a s intervencemi skončila již na začátku roku 2017, se zatím neočekává. ČNB totiž má takzvaný tvrdý závazek, podle kterého může konec intervencí přijít až ve druhém čtvrtletí roku 2017. Pokud by ho centrální banka nedodržela, mohla by utrpět její reputace na finančních trzích.
Nízké úroky bank tlačí lidi do investic
Vlivem intervencí ČNB úrokové sazby spadly a spořicí účty nevynášejí téměř nic – až na několik výjimek klesly hluboko pod 1 procento. Lidé, kteří mají volné prostředky, se proto stále více poohlížejí po možnostech, kde a jak by mohli své peníze zhodnotit.
Doporučení vhodné investice je podle finančních expertů vždy individuální, záleží na tom, za jak dlouho a na co člověk chce peníze používat, a na jeho toleranci k riziku.
„Je nesmysl sušit veškeré úspory na spořicím účtu, ale stejně tak není dobrý nápad dělat s krátkodobými rezervami nějaké spekulativní sázky jen proto, že jsou nízké úrokové sazby,“ zdůraznil investiční analytik společnosti Partners Aleš Tůma.
„Nahrazovat spořicí účty investicemi do zlata, bitcoinu či akcií rozhodně doporučit nelze. Obecný pokles úrokových sazeb znamená pro investory zároveň to, že jim banka půjčí podstatně levněji,“ zkonstatoval makléř Conseq Investment Management Tomáš Kálal.
„Pokud bude klient požadovat výnos, který mu plynul z termínovaného vkladu před deseti lety, bude nutně muset podstupovat výrazně vyšší riziko.“
Obecně očekává mírné zvyšování základních úrokových sazeb, a proto podle něj v budoucnosti porostou i výnosy z bankovních účtů.
„V každém případě se nevyplatí fixovat si dnešní nízké sazby na příliš dlouhou dobu ani kupovat dlouhodobé státní dluhopisy,“ doporučil Kálal.
(pel)
