Ozbrojený konflikt o Náhorní Karabach si zatím vyžádal 91 mrtvých a 405 zraněných civilistů na straně Ázerbájdžánu. Arménie hlásí 50 mrtvých a 144 zraněných civilistů. Data vyplývají ze statistik poskytnutých oběma stranami.
Od konce září probíhá poslední vlna konfliktu o Náhorní Karabach a okolní ázerbájdžánské okresy. Ty jsou obsazené Arménií od 90. let minulého století. Ázerbájdžán ostřeluje Náhorní Karabach, který je součástí jeho území. Arménské rakety a střely pak dopadají na ázerbájdžánská města a vesnice u arménských hranic, ale i na ty ležící daleko od frontové linie.
Nejkrvavější útok Ázerbájdžán zažil 28. října 2020. Zahynulo při něm 21 osob, zraněno bylo 60 lidí. Amnesty International potvrdila, že Arméni ostřelovali Ázerbájdžán municí, jejíž použití je v řadě států zakázáno. Arménie ani Ázerbájdžán však k úmluvě o zákazu nepřistoupily. Munice mohou vybouchnout i několik let po konfliktu. Ohrožení tak představují především pro civilisty.
Arménské území zatím zůstává bombardování ušetřeno. Ázerbájdžánská armáda se totiž soustředí především na region Náhorního Karabachu a okolních okresů. Snaží se odtamtud postupně vytlačit arménská vojska.
Spor o Náhorní Karabach trvá již řadu let, ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988. Národní Karabach se tehdy odtrhl od Ázerbájdžánu s podporou Arménie v krvavé válce. Konflikt vyhnal z domovů statisíce lidí. V současnosti je každý osmý ázerbájdžánský občan uprchlík z území obsazených Arménií.
Karabašská enkláva a přilehlý Lačinský koridor představující spojení s Arménií jsou pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžánská ofenzíva vytlačila arménská vojska z většiny území pěti ázerbájdžánských okresů nacházejících se mezi Náhorním Karabachem a Íránem. Boje se v současnosti odehrávají kousek od města, které bylo před odchodem Ázerbájdžánců centrem jejich osídlení v Karabachu. Stát vyhlášený Armény na území Náhorního Karabachu nebyl uznán mezinárodním společenstvím ani samotnou Arménií.