Ostravští zastupitelé nesouhlasí s plánem na vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) pošle město nesouhlasné stanovisko a bude požadovat ukončení příprav. Stavbu kanálu za 586 miliard korun dlouhodobě prosazuje prezident Miloš Zeman, který by chtěl do projektu zapojit i Čínu.
Ostrava o tom informovala v tiskové zprávě.
„Ostravští zastupitelé jednomyslně schválili materiál, kterým vyjadřujeme naše nesouhlasné stanovisko s plánem na zahájení příprav vybudování Oderské větve vodního koridoru, a zároveň žádáme vládu o změnu usnesení ke stavbě kanálu,“ uvedl primátor Tomáš Macura (ANO).
Město argumentuje, že stavba by měla obrovské důsledky na ekosystém a životní prostředí obecně v okolí řeky Odry, která protéká územím Ostravy. Negativně by ovlivnila také urbanismus města i jeho rozvojový potenciál.
Ostrava požaduje, aby byla ještě před procesem EIA zpracována komplexní podrobná analýza dopadů stavby na životní prostředí, včetně vyhodnocení souladu stavby se zákony ČR v oblasti životního prostředí, a dále podrobná analýza vlivu zamýšlené stavby na dopravní infrastrukturu města, její zatížení, propustnost a stavebně technickou připravenost.
„Považujeme za nepřijatelné, že s námi materiál nikdo předem neprojednal, přestože stavba by způsobila nevratné škody na krajině a životním prostředí celého Ostravska,“ řekl Macura.
Město upozorňuje, že stavba by ohrozila biotopy, které jsou součástí území Chráněné krajinné oblasti Poodří včetně přírodních rezervací Rezavka a Polanský les a národní přírodní rezervace Polanská niva a území soustavy Natura 2000.
Za fatální pak považuje Ostrava její vliv na podzemní vody. Realizací záměru dojde k přímému ovlivnění zdrojů hromadného zásobování pitnou vodou na území města Ostravy, zejména prameniště Nová Ves – Dubí, ale i dalších. S vysokou pravděpodobností došlo k jejich zániku.
„Celá koncepce projektu je už zastaralá. V mezidobí došlo k zásadnímu útlumu koksárenství i těžby uhlí a celý region se transformoval, odklonil se od zpracovatelského průmyslu základních surovin, který mohl generovat poptávku po lodní dopravě. Význam kanálu pro průmyslovou dopravu by tedy byl velmi sporný,“ míní náměstkyně primátora Kateřina Šebestová (ANO).
Šebestová je přesvědčena, že podle současného návrhu by byl projekt finančně velmi nákladný.
„Jsme proto toho názoru, že vynakládané finanční prostředky by měly směřovat do jiných oblastní regionu a přípravy projektu na vybudování vodního kanálu Odra – Labe – Dunaj by se měly zastavit. V době, kdy ekonomika v celé České republice v důsledku celosvětové pandemie nemoci covid-19 krvácí, považujeme další vynakládání prostředků na megalomanský projekt za chybné rozhodnutí,“ doplnila Šebestová.
Studii proveditelnosti pro výstavbu vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe projednala Babišova vláda na začátku října. Zároveň uložila místopředsedovi vlády a ministrům průmyslu a obchodu a dopravy zahájit přípravu Oderské větve v úseku mezi Ostravou a městem Koźle v Polsku jako první části propojení Odra – Dunaj.
Proti realizaci vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe i samotné oderské větve se postavilo nejen město Ostrava, ale také řada univerzit a odborníků v oblastech ochrany životního prostředí, urbanismu a architektury a rovněž mnoho místních samospráv. (pel)
Čeští vědci zkritizovali přípravy kanálu Dunaj-Odra-Labe: Projekt zásadně poškodí krajinu
Zemanův kanál Dunaj-Odra-Labe za 586 miliard dostal zelenou. Začít by se mohlo v roce 2031