Spor o referendum: poslanci jsou prý kvalifikovanější a informovanější než zmanipulovaná masa voličů.

Proti referendu se dnes vytahují jen těžko uvěřitelné argumenty, jež postrádají logiku a konzistenci. Z argumentace odpůrců referenda přitom čiší účelovost, plynoucí zjevně z obavy před vyhlášením referenda o odchodu Česka z EU.

Tak například, kterýsi bojovník za zachování nadřazenosti moci parlamentu nad vůlí občanů vytáhl argument matematický. Kritizuje, že podle jistého návrhu zákona o referendu by pro prosazení rozhodnutí v referendu stačilo, kdyby se pro něj vyslovilo „pouhých“ 1,5 milionu voličů (což se týká situace s nejnižší potřebnou účastí 2,95 milionu voličů).

Uznává sice, že to je podstatně více, než když nějaké rozhodnutí schválí 200 poslanců či 81 senátorů, ale poukazuje na zásadní rozdíl v informovanosti a odbornosti poslanců a prostých voličských mas.

„Pravděpodobnost správného a kvalifikovaného rozhodnutí je u nich (poslanců) podstatně vyšší, než u zmanipulované a nedostatečně informované masy občanů,“ praví se v argumentaci „matematických“ odpůrců referenda.

K tomu budiž poznamenáno, že právo zúčastnit se referenda by mělo více 8,4 milionu voličů. Pro přijetí rozhodnutí by tedy při vyšší účasti než je minimální bylo potřeba mnohem více voličů, než oněch 1,5 milionu.

Tak či tak, srovnejme tento argument s „matematickými“ podmínkami pro zvolení poslanců či senátorů… Jenže, žádné matematické podmínky týkající se účasti voličů při sněmovních ani senátních volbách neexistují!

Poslanecká sněmovna může být zvolena hlasy třeba jen pár stovek lidí, spřízněných pokrevně či finančně s kandidujícími politiky. Účast občanů ve volbách může být teoreticky rovna nule; přesto budou volby platné a „plně legitimizující“ zákonodárnou činnost Poslanecké sněmovny a vlády, které je od Sněmovny a od sněmovních voleb odvozována (či alespoň ještě donedávna byla odvozována)…

Žádný odpůrce referenda však tuto neférovost, potažmo podivnost nekritizuje a nežádá zavést minimální kvórum pro účast ve volbách, respektive pro legitimitu zvolení poslanců či senátorů.

„Matematický“ argument odpůrců přímé, tedy autentické, nezprostředkované demokracie je zjevně účelový a pramení z obavy před oslabením neomezené moci dnešních politických elit, které si na občana-voliče vzpomenou většinou jen pár týdnů před volbami.

Ostatně, když už byl zmíněn „nepřijatelně“ nízký počet 1,5 milionu voličů pro schválení rozhodnutí v referendu.
V České republice dnes zcela neomezeně, pod taktovkou jediné osoby, vládne (monopolně ovládá exekutivu státu) strana ANO. Tu v posledních volbách do PS volilo, shodou náhod, právě 1,5 milionu voličů…

Copak jsme opravdu už v Česku klesli tak hluboko, když hlas 1,5 milionu občanů vhozených v parlamentních volbách do šedivé urny ve prospěch jednoho agromagnáta považujeme za něco více, než hlas stejného počtu občanů, kteří by hlasovali pro takové či onaké rozhodnutí referenda?

A pokud jde o zmiňovanou „vyšší pravděpodobnost správného a kvalifikovaného rozhodování poslanců“, jde spíše o přání, které je otcem myšlenky. V čem například spočívá správnost a kvalifikovanost soustavného schvalování rozpočtových deficitů? Jak je možné, že oni údajně vysoce informovaní a nezmanipulovaní poslanci schvalují rok co rok prohlubování chronického zadlužení země a životů budoucích generací?

Co tak správného a kvalifikovaného bylo na rozhodnutí poslanců o zavedení elektronické on-line kontroly podnikatelů? Nebo na uzákonění povinnosti hostinských kontrolovat míru podnapilosti zákazníků?

V čem spočívá parlamentní kvalifikovanost zákazu prodeje o státních svátcích, atd. atd.

Ve výčtu brutálně kontroverzních rozhodnutí Sněmovny, u nichž rozhodovala nikoliv kvalifikovanost či informovanost, nýbrž jen stranická poslušnost a snaha ublížit jedné skupině obyvatelstva na úkor druhých, by se dalo pokračovat donekonečna.

Fanatickým odpůrcům referenda, kteří se bojí hlasu občanů, jsou ovšem fakta a reálná situace ukradeny. Ve snaze nepřipustit byť třeba teoretickou možnost konání referenda o czexitu se bojí lidového hlasování, tohoto bytostně demokratického nástroje, mnohem více než totálně nedemokratického vládnutí Andreje Babiše…