Britská vláda potřebuje ke spuštění procesu vedoucího k odchodu z Evropské unie souhlas parlamentu.
Odchod Velké Británie z Evropské unie (EU) je ohrožen. Britská vláda v čele s premiérkou Theresou Mayovou potřebuje ke spuštění procesu vedoucího k odchodu z Evropské unie souhlas parlamentu, rozhodl vrchní soud v Londýně.
Kabinet Mayové tak nemůže aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy a začít formální vyjednávání o opuštění Unie. Proti verdiktu se vláda odvolá.
Premiérka Mayová přitom byla přesvědčena, že červnové referendum a vládní pravomoci jsou dostačující a že není třeba, aby o zahájení rozhovorů hlasovali poslanci. Oponenti ale považovali takový postup za protiústavní. Podle nich musí odstoupení od mezinárodních smluv posvětit parlament.
„Země si odhlasovala odchod z Evropské unie v referendu schváleném parlamentem. A vláda je rozhodnuta respektovat výsledek referenda,“ uvedla k tomu mluvčí premiérky.
Verdikt je ranou pro vládu Mayové, která chce zahájit rozhovory o odchodu z EU do konce března 2017. Právník vlády sdělil, že nejvyšší soud si již pro jednání o této věci vyčlenil termín od 5. do 8. prosince.
Evropská komise na verdikt nereagovala
Stěžovatelé, kteří záležitost dali k soudu, argumentovali tím, že takzvaným brexitem přijdou Britové o některá práva, například o právo volného pohybu v rámci členských zemí, a to se podle nich nemůže stát bez souhlasu parlamentu.
Předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn prohlásil, že soudní výnos podle něj zdůrazňuje okamžitou potřebu přenést debatu o podmínkách vyjednávání na půdu parlamentu.
Šéf liberálních demokratů Tim Farron verdikt uvítal s tím, že Britové by měli dostat šanci vyslovit se ke konečné dohodě o brexitu.
Skotská premiérka Nicola Sturgeonová, která usiluje o setrvání v EU, prohlásila, že výrok soudu je „významný a ukazuje na to, jaký ve vládě vládne chaos a zmatky“.
Podle prozatímního šéfa protiunijní strany UKIP Nigela Farage směřuje země k „polovičnímu brexitu“, a pokud Británie nevystoupí do roku 2019, hodlá se vrátit do britské politiky.
Evropská komise uvedla, že rozhodnutí britského soudu nebude komentovat. Její předseda Jean-Claude Juncker bude s Mayovou na její žádost hovořit po telefonu.
Na rozhodnutí soudu reagovala i britská libra. Po oznámení verdiktu poprvé po třech týdnech krátce posílila, pak podle očekávání opět oslabila poté, co vláda oznámila, že se odvolá.
Hrozí předčasné volby
Příznivce vystoupení Velké Británie výrok soudu rozlítil. Bojí se, že by se poslanci mohli pokusit výsledek referenda zvrátit. Šéfka parlamentní labouristické frakce v horní komoře Angela Smithová ovšem minulý týden prohlásila, že brexit blokovat nebude.
Pokud skutečně padne definitivní verdikt, že vláda Theresy Mayové nemá dostatečné pravomoci pro aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy, může to podle politického editora BBC Normana Smitha dospět k tomu, že parlament bude na několik měsíců uvržen do chaosu.
„Parlament možná bude muset ke spuštění článku 50 přijmout zákon. Pokud by tomu tak bylo, celý proces může trvat měsíce, protože by nemusel projít jen skrze Dolní sněmovnu, ale také přes Sněmovnu lordů, kde vláda nemá většinu. A kde je drtivá řada peerů (označení pro členy Sněmovny lordů) proti brexitu,“ vysvětlil krátce po oznámení soudu.
V Dolní sněmovně sice vláda většinu má, ale ani to není zárukou hladkého průběhu. Už jen proto, že Konzervativní strana premiérky Mayové je tou samou stranou, kterou pár měsíců zpátky vedl David Cameron, hlasitý zastánce setrvání země v EU. Byl to právě pohled na brexit, co torye před referendem rozdělilo.
To vše by teoreticky mohlo skončit tím, že Británie zůstane součástí osmadvacítky. Pravděpodobnější ale je zpomalení celého procesu. Britská média dokonce spekulují o předčasných volbách.
(pel)
