Ministerstvu obrany se nedaří dotahovat strategické zakázky a investice.
Strategické zakázky pro českou armádu za téměř 70 miliard korun nabírají zpoždění. Ministerstvu obrany se je nedaří dokončit. Jde o bojová vozidla pěchoty, samohybná děla i protiletadlové rakety. Vojáci mluví o nutnosti nahradit zmíněnou zastaralou techniku už přinejmenším šest let. Pokud se smlouvy nepodepíší do voleb, bude o nich rozhodovat nová vláda. Opozice v tom vidí rizika dalšího zpoždění.
Nejdražším vojenským nákupem v novodobé historii má být pořízení 210 bojových vozidel pěchoty za maximálně 52 miliard korun. Ve hře jsou německý Lynx, španělský ASCOD a švédský CV- 90.
Jejich výrobcům se bude ministerstvo posílat výzvu k podání finálních nabídek. Má 2500 stran. Na odpověď dostanou měsíc.
„Pokud budou chtít dodavatelé více času, tak jim ho poskytneme. To znamená, pokud vše půjde ideálně, stihneme to. Pokud ne, tak ta zakázka bude pravděpodobně podepsána až po volbách,“ řekl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Nákup francouzských samohybných děl Caesar oznámil ministr obrany loni v červnu, v září pak pořízení nových protiletadlových kompletů Spyder přímo od izraelské vlády.
Za 52 houfnic Caesar chtěli vojáci utratit maximálně 6 miliard, za čtyři baterie Spyder 10 miliard. Francouzi ale nyní zvýšili cenu na devět miliard, Izraelci pak na 15 miliard.
„Nacenili tam i služby a nějaké úkony, které jsme nepožadovali. To znamená , že s nimi od začátku května jednáme. Úkolem je rozebírat to položku po položce, snažit se hledat úspory. Tak, aby se výsledná cena blížila našim představám,“ řekl Pejšek.
Smlouvy na nákup mělo ministerstvo podepsat do konce června. Už teď je jisté, že to nestihne. A nemusí to stihnout ani do konce roku. Právě to kritizuje sněmovní opozice.
„Já to vnímám jako selhání celé vlády, protože víme o našich závazcích. Víme, co armáda potřebuje a prostě vláda nekoná,“ uvedl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a člen výboru pro obranu Jan Bartošek.
„Zástupci ministerstva opakovaně uváděli různé termíny, zatím žádný z nich nebyl dodržen,“ dodal místopředseda sněmovního výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti).
Ministerstvo obrany přitom letos po dlouhém politickém boji dostalo do rozpočtu 13 miliard navíc. Velkou část z nich chce použít právě na nákup vojenské techniky. Některé opoziční strany se nyní ale obávají, že resort letos plánovaných 85 miliard zdaleka nestihne utratit.
V červnu projedná ve sněmovně zpožděné armádní zakázky výbor pro obranu. Poslanci chtějí slyšet informace jak o tendru na bojová vozidla pěchoty, tak i o chystaných nákupech samohybných děl a protiletadlových raket.
Vojáci používají pásové transportéry BVP 2, děla Dana s nižší ráží, která neodpovídá standardům NATO, a raketový systém KUB už desítky let.
Během předchozích 2 let uzavřelo ministerstvo obrany osm velkých smluv na techniku za přibližně 36 miliard korun.
V roce 2019 to byly kontrakty na pořízení víceúčelových a bojových vrtulníků, více než 60 kolových obrněných transportérů Titus, a také 3D mobilních radarů a dvou dopravních letounů CASA. Loni přibyly smlouvy na nákup pasivních sledovacích systémů Věra NG, nová terénní auta, neprůstřelné vesty i útočné pušky a pistole. (zob)
