Resort ministerstva obrany hodlá v příštích deseti letech investovat 180 miliard korun.
Ministerstvo obrany v příštích deseti letech investuje 180 miliard korun, z toho 130 miliard půjde do pozemních sil. Ještě v letošním roce by vedení úřadu chtělo vládě předložit ke schválení zakázky za 26 miliard korun, pořizovat bude například pásové obrněnce či děla.
Ještě letos má podle náměstka ministra obrany Daniela Koštovala obrana v úmyslu uzavřít smlouvy na nákup 62 obrněných vozidel Pandur a Titus, na modernizaci 33 samohybných houfnic Dana nebo na nákup desítek lehkých obrněných vozidel pro chemický a radiační průzkum.
Počítá se také s nákupem 12 víceúčelových vrtulníků, mobilních radiolokátorů, 5500 balistických vest nebo se zadáním komplexní servisní smlouvy na vrtulníky řady Mi. Nákup vrtulníků chce ministr obrany Martin Stropnický (ANO) předložit vládě ke schválení ještě v letošním prvním pololetí.
Zároveň má letos pokračovat příprava na nákup nových bojových vozidel pěchoty, protiletadlového kompletu SHORAD a nových děl odpovídajících ráži používané v NATO. Podle Koštovala by smlouvy na tyto projekty mohly být uzavřeny v příštím roce.
Kritika za pomalou modernizaci armády
Ministerstvo obrany přesto nedokázalo v loňském roce vyčerpat 4,05 miliardy korun. Většina z těchto peněz byla podle úřadu určena na už vysoutěžené zakázky a tendry, které byly vloni zahájeny.
Stropnický už dříve uznal, že úřad má s rychlostí uzavírání zakázek problémy, podle něj je ale důležité, aby resort nakupoval bez chyb. Odmítl také kritiku, že se armáda modernizuje pomalu. Za jeho funkční období se podařilo uzavřít zakázky za 42 miliard korun.
Do částky obrana počítá pronájem stíhaček Gripen za 20,4 miliardy, nákup munice za 5,2 miliardy korun, útočných pušek Bren, pistolí Phantom nebo čtyř letištních radarů.
„Pan ministr vede resort již třetím rokem, blíží se ke konci svého mandátu, a přesto se mu rozpočet armády nepodařilo posílit tak, aby splnil vládou stanovený cíl – odvádět na obranu do roku 2020 alespoň 1,4 procenta HDP ročně,“ uvedl opoziční poslanec Marek Ženíšek (TOP 09).
Stropnický na to řekl, že ministerstvo tento cíl „rozhodně nevzdalo“. Dosažení tohoto čísla, na kterém se dohodly koaliční strany a které nyní odpovídá téměř 76 miliardám, označil za realistické. V následujících týdnech podle něj kvůli tomu začne vyjednávání s ministerstvem financí.
Resort chce přesvědčit Babiše k vyššímu růstu
Na letošní rok má ministerstvo podle schváleného rozpočtu k dispozici 52,5 miliardy korun, na příští rok se počítá s růstem na 57,8 miliardy a v roce 2019 na 62,7 miliardy.
Obrana doufá v to, že přesvědčí ministerstvo financí k vyššímu růstu. Na příští rok by tak rádo dostalo 59,6 miliardy a o rok později 68 miliard.
Stropnický také při hodnocení tří let, kdy ve funkci ministra obranu vede, zmínil mezi úspěchy nástup nových vojáků, růst rozpočtu, prodej bitevníků L-159, zahraniční mise nebo přijetí nové legislativy.
Více o tématu čtěte zde:
Armáda chce v příštím roce dokončit zbrojní zakázky až za 20 miliard korun
Armáda plánuje nová terénní auta až v roce 2021. Průměrné stáří vozů UAZ je 28 let
(pel)
